piper nigrum jako půdní pokryv v podrostu teplého skleníku
- Vědecký název taxonu
- Piper nigrum
- Odrůda
- -
- Český název
- pepř černý; pepřovník černý
- Synonyma (zahradnicky používaný název)
- Muldera multinervis Miq.; Piper aromaticum Willd.
- Komponované celky v areálu ZF
- -
- Seznam štítků
Biogeografické regiony
- Biogeografické regiony
- Paleotropická květenná říše a Indická oblast
- Biogeografické regiony - poznámka
- původ není zcela přesně znám: jihozápadní Indie (Malabar, na svazích pohoří Západní Ghát); v kultuře rozšířen v řadě tropických zemí (jihovýchodní Asie, Brazílie).
Zařazení
- Fytocenologický původ
- rostlina teplých a vlhkých tropů, teploty v rozmezí 10–40 °C, ideální množství srážek 1250–2000 za rok; vyžaduje slabě kyselé, nepříliš úživné půdy, prosperuje i na chudých červených lateritech; v kultuře se pěstuje na drátěnkách, ale často i ve smíšených kulturách na stromových pahýlech v plantážích jiných plodin, např. čajovníku nebo kávovníku; plantáže často přistíněny vzrostlými dřevinami
- Pěstitelská skupina
- Interiérová rostlina okrasná listem, Liána stálezelená a Léčivá a kořeninová rostlina
- Životní forma
- Fanerofyt
Popisné a identifikační znaky
- Habitus
- ovíjivá liána dorůstající délky 9-15 m
- Kořen
- přichytává se k podkladu příčepivými kořínky
- Výhony
- výhony s poněkud ztloustlými nody, na bázi dřevnatějící
- Listy
- střídavé; řapíkaté, bez palistů; čepel (podlouhle) vejčitá, 10-15 x 5-9 cm, lysá, s 2–3(–4) páry obloukovitých žilek spojených četnými anastomózami, na bázi někdy srdčitá, na vrcholu zašpičatělá; řapík 1–2 cm dlouhý
- Květenství
- vyrůstají z nodů proti listům; velmi husté, 7–15 cm dlouhé nicí hrozny drobných, oboupohlavných, často i jednopohlavných květů
- Květy
- drobné, přisedlé, světle žlutavé nebo krémové; květní obaly chybí, tyčinky jsou 2, mají krátkou tlustou nitku; svrchní semeník je kulovitý, s 3-4(-5) bliznami
- Plody
- bobule o průměru 4-5 mm s tenkým dužnatým oplodím v mládím zeleným, později červeným až žlutočerveným; sklízí se nezralé (černý pepř) a suší na slunci, bílý pepř se získává sklizní zralých bobulí
- Semena
- bobule obsahuje jediné semeno
- Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
- Piper crocatum - výrazně probarvená žilnatina listové čepele; velmi náročná na teploty a vzdušnou vlhkost
Nároky na stanoviště
- Faktor světla - polostín
- ✓
- Faktor světla - stín
- ✓
- Faktor světla - poznámka
- přizpůsobivá rostlina, nesnáší plné slunce
- Faktor tepla
- teplý až poloteplý skleník či interiér; teploty v zimě 15-20 ºC
- Faktor vody
- rovnoměrná vhlkost substrátu, v zimě omezená zálivka v chladnějším interiéru; snáší suchý vzduch
- Faktor půdy
- humózní substrát s přídavkem rašeliny a kompostové zeminy; pH 5,0 - 6,0
Užitné vlastnosti
- Období hlavního estetického projevu
- leden až prosinec
- Použití
- vhodný na půdní pokryvy, do závěsných nádob a jako popínavka ke konstrukcím; využíván jako koření (největším světovým vývozcem pepře je Vietnam)
Množení
- Množení
- Generativní, Předpěstování sadby, Polovyzrálé řízky a Osní řízky
- Množení - poznámka
- semenem; stonkovými řízky nejlépe v II–III (při teplotě kolem 25 ºC), velmi těžce se množí
Celky sbírek
- Celky sbírek v areálu ZF
Ostatní
- Odkazy
Grafické přílohy
piper nigrum jako půdní pokryv v podrostu teplého skleníku
detail listu
Komentáře
Pro přidání komentáře se prosím nejdříve přihlaste. Přihlásit
Pepř se využívá již od starověku, ale i dnes patří mezi nejrozšířenější druhy koření. Obsahuje alkaloid piperin, pryskyřice a silice, které v malých dávkách podporují trávení, je mírně močopudný, údajně působí i na zklidnění organismu a podporuje srdeční činnost. Ve vysokých dávkách nadměrně dráždí trávicí ústrojí a má spíše negativní účinky.
Pepř černý jsou fermentované a následně usušené nedozrálé (zelené) plody pepřovníku. Pepř zelený jsou nedozrálé, rychle sušené plody, je jemnější a více aromatický než bílý a černý pepř. Zelený pepř se někdy nakládá do solných nebo octových nálevů. Zcela dozrálé plody se máčí a pak se z nich sloupe dužnatá vnější vrstvička, tak vznikne pepř bílý, který má palčivější chuť a jemnější vůni než pepř černý.
Růžový pepř se získává rychlým sušením dozrálých bobulí, používá se méně často. Tento pepř však nemá botanicky nic společného s běžně prodávaným "růžovým" nebo "červeným" pepřem, který není tak palčivý, má nasládlou chuť a pochází z jihoamerického pepřovce brazilského a pepřovce balzámového. Plody pepřovců se používají samostatně nebo ve směsi s černým, zeleným i bílým pepřem (pepř barevný).