- Vědecký název taxonu
- Larix decidua
- Odrůda
- -
- Český název
- modřín opadavý
- Synonyma (zahradnicky používaný název)
- Larix europaea
- Komponované celky v areálu ZF
- -
- Seznam štítků
Biogeografické regiony
- Biogeografické regiony
- Atlanticko-eurosibiřská oblast
- Biogeografické regiony - poznámka
- nespojitý areál rozšíření zahrnuje jednak oblast alpských pohoří (Itálie, Švýcarsko, Rakousko), jednak oblast karpatských pohoří (Rumunsko, Slovensko), domácí v horskch a podhorských lesích také v Polsku a v ČR na severní Moravě.
Zařazení
- Pěstitelská skupina
- Jehličnatý strom opadavý
- Životní forma
- Fanerofyt
Popisné a identifikační znaky
- Habitus
- 35-40 m velký strom, s korunou nejprve kuželovitou, posléze vejčitě kuželovitou a na obrysu nepravidelnou (zejména v horských a větrných oblastech), přeslenitě uspořádané větve jsou zpravidla lehce dolů skloněné či vodorovně rozložené a mají vystoupavé špičky (nahoru prohlé), drobné větévky zavojovitě převisající.
- Výhony
- lysé, žluté či hnědožluté a lesklé, s četnými brachyblasty.
- Pupeny
- vejčitě kuželovité, zaoblené a slabě pryskyřičnaté, některé neprorůstají v letorosty, ale přechází v brachyblasty z nichž vyrůstají shluky jehlic.
- Listy
- vyrůstají ve shlucích z brachyblastů (zpravidla po 25-40 ks) nebo na letorostech i jednotlivě, obvykle 15-30 x 0,7-1 mm velké, na líci ploché a rubu slabě kýlnaté, jen s nevýraznou a těžko pozorovatelnou kresbou, na jaře svěže zelené, na podzim nápadně zlatožluté.
- Plody
- šištice obvykle 1,5-3 (4) cm velké, podlouhle vejčité, ve zralosti jen málo zřetelně rozevřené, plodní šupiny na konci zaoblené a slabě dřípaté, se slabě zvlněným, ale přímým okrajem, podpůrné šupiny kratší než plodní.
- Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
- Larix occidentalis - výhony oranžovohnědé až žlutohnědé, brzy olysávající, krycí šupiny pupenů chlupaté a na okrajích vykousané, jehlice poněkud delší tuhé a kýlnaté (na průřezu trojúhelníkovité), šedozelené, na rubu s dvěma řadami bělavých průduchů, nápadné šištice ve zralosti takřka pravoúhle odstávající, jejich podpůrné šupiny delší než plodní; Larix kaempferi - mladé letorosty červenohnědé, často ojíněné, jehlice modravě zelené s řadami průduchů na obou stranách, na rubu s dvěma nápadnými bělavými pruhy, šištice vejčitě kulovité s rozetkovitě rozevřenými okraji plodních šupin a skrytými podpůrnými šupinami.
- Dlouhověkost
- středněvěký až dlouhověký
Nároky na stanoviště
- Faktor světla - slunce
- ✓
- Faktor světla - poznámka
- silně světlomilný druh, který snáší jen lehké přistínění, v opačném případě brzy vyvětvuje.
- Faktor tepla
- velmi dobře mrazuvzdorný, vhodný především do vyšších poloh, oblasti II-V., horské ekotypy mohou v nižích polohách časněji rašit a posléze namrzat, upřednostňuje dostatečně provětrávané stanoviště, dokáže dobře prosperovat i na větrných lokalitách a na průvanu.
- Faktor vody
- upřednostňuje čerstvě vlhká a vlhká stanoviště a lokality s vyšší vzdušnou vlhkostí, na suchu se mu nedaří.
- Faktor půdy
- na kvalitu půdního horizontu nenáročný, roste dobře i na minerálně chudých, kamenitých a mělkých půdách s minimem humusu, musí však být dobře zásobeny vodou, pionýrská dřevina, která osidluje surové, dosud neosídlené půdy na světlých stanovištích.
Užitné vlastnosti
- Období hlavního estetického projevu
- V-X.
- Použití
- kosterní dřevina, zejména v podhorských a horských oblastech, použitelná i na extrémně chudých a klimaticky nepříznivých lokalitách, dřevina vhodná k tvarovaní, používaná jako solitéra i ve skupinách, zajímavá svou každoroční proměnlivostí, při použití, zejména ve volné krajině by měla být zohledňována správná provenience.
- Choroby a škůdci
- problémem mohou být vlnatky a pouzdrovníčci.
- Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
- rychle rostoucí dřevina, poměrně dobře toleruje znečištění a mětské prostředí, ve volné krajině trpí vytloukáním zvěří (srnčí) - je nutno zajistit vhodnou ochranu.
Množení
- Množení
- Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
- Množení - poznámka
- původní druh výhradně generativně, kultivary především roubováním.
- Odrůdy
- ssp. polonica - přirozená přechodová forma mezi L. decidua a L. sibirica, původem z níže položených oblastí Polska (do 600 m.n.m.), poněkud vzrůstnější a štíhlejší v koruně, snášející lépe přistínění (max. do polostínu), šištice menší do 1,5-2,5 cm, plodní šupiny oválné, vně více chlupaté; ´Pendula´- někdy až 15-20 m vysoká forma, s pokrouceným kmenem a nestejně dlouhými převisavými větvemi, i s několika vzrůstnými vrcholy; ´Repens´ - zpravidla dorůstající do 2-3 m, nápadně záclonovitě převisavá kompaktní forma.
Celky sbírek
- Celky sbírek v areálu ZF
- BZA - Okolí Zahrady miniatur / Botanická zahrada a arboretum Brno
- BZA - Panoptikum / Botanická zahrada a arboretum Brno
- BZA - Staré arboretum - jih / Botanická zahrada a arboretum Brno
- Park - Slovácká - Valtická / Zámecký park v Lednici
- Park - Růžový rybník a za turbínou / Zámecký park v Lednici
- Park - Velký okruh / Zámecký park v Lednici
Komentáře
Pro přidání komentáře se prosím nejdříve přihlaste. Přihlásit