Taxon Juniperus rigida

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony

Čínsko-japonská oblast

Biogeografické regiony - poznámka

rozšířen především v Japonsku, Koreji a Číně.

Zařazení

Pěstitelská skupina

Jehličnatý strom stálezelený a Jehličnatý keř stálezelený

Životní forma

Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus

6-10 (12) m velký strom s kuželovitou a poněkud nepravidelnou korunou či nepravidelně zavětvený keř, vždy se závojovitě převisajícími, tenkými větévkami.

Výhony

světle žlutohnědé, později čokoládově hnědé a zřetelně trojhranné.

Listy

jsou výhradně jehlicovité, od větvičky nápadně odstáté, uspořádané v trojčetných přeslenech a takřka radiálně, obvykle jsou 15-25 mm dlouhé, relativně štíhlé, na koncích špičaté a pichlavé. Jejich báze nesbíhá po větvičce. Celkově spíše žlutozelené, na vrchní straně hluboce žlábkovité a s úzkým šedavým pruhem průduchů doprovázeným širokými zelenými okraji, na rubové straně zřetelně kýlnaté.

Květy

dvojdomé.

Plody

hnědo černé, na povrchu sivě ojíněné, zdužnatělé šištice jsou více méně kulovité, obvykle 6-8 mm velké, dozrávají 2. rokem.

Kůra a borka

vláknitě odlupčitá, zprvu čokoládově hnědá, později šedohnědá, loupe se v podélných pruzích.

Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)

Juniperus communis - vystoupavá vřetenovitá či kuželovitá koruna, větvičky nepřevisavé, výhony světle hnědé, jehlice kratší (10-15 mm), na svrchní straně s nápadnou bělavou kresbou a tamtéž bez vyniklého zeleného středového žebra, celkově stříbřitě tmavo zelené; Juniperus squamata - mladé výhony poněkud silnější a zelené, jehlicovité listy na bázi sbíhají po výhonu, na větvičce celkově hustě nahloučené a k ní lehce přitisklé, i odumřelé vytrvávají na větvičce; Juniperus procumbens - mladé výhony zelené a sivě ojíněné, podobné na J. squamata, ale na hřbetu jehlice při její bázi se dvěma bělavými skvrnami.

Dlouhověkost

středněvěký

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce

✓

Faktor světla - poznámka

světlomilný druh snášející pouze lehké přistínění, přesto dílčí přistínění toleruje lépe než J. communis.

Faktor tepla

celkem dobře mrazuvzdorný, v méně příznivých zimách a zejména v předjaří na plném slunci mohou nejmladší větévky lehce namrzat, regeneruje dobře, použitelný v oblastech I-III.

Faktor vody

nenáročný ve vztahu k půdní i vzdušné vlhkosti, nehodí se do příliš vlhkých stanovišť.

Faktor půdy

má jen malé nároky na kvalitu půdního substrátu. Lze jej pěstovat podobně jako ostatní druhy jalovců na velmi chudých a mělkých půdách a rovněž tak i na rašelinných podkladech.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu

XI.-IV.

Použití

zatím jen málo používaný druh, který je potenciálně atraktivní jednak dílčí nepravidelností v utváření koruny, jednak také jejím závojovitým charakterem, vhodný jako solitéra, doplněk či do stylizovaných japonských a čínských zahrad.

Choroby a škůdci

významnější se nevyskytují.

Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti

poněkud pomaleji rostoucí druh, toleruje znečištění a městské prostředí.

Množení

Množení

Přímý výsev, Řízkování, Polovyzrálé řízky, Osní řízky a Bazální řízky

Množení - poznámka

množen je prakticky pouze základní druh, a to jak generativně tak i vegetativně řízkováním.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF

• BZA - Staré arboretum - jih / Botanická zahrada a arboretum Brno