Název taxonu
Juniperus rigida
Vědecký název taxonu
Juniperus rigida
Jména autorů, kteří taxon popsali
S. et Z.
Český název
jalovec tuhý
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Juniperus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Čínsko-japonská oblast
Biogeografické regiony - poznámka
rozšířen především v Japonsku, Koreji a Číně.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý strom stálezelený a Jehličnatý keř stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
6-10 (12) m velký strom s kuželovitou a poněkud nepravidelnou korunou či nepravidelně zavětvený keř, vždy se závojovitě převisajícími, tenkými větévkami.
Výhony
světle žlutohnědé, později čokoládově hnědé a zřetelně trojhranné.
Listy
jsou výhradně jehlicovité, od větvičky nápadně odstáté, uspořádané v trojčetných přeslenech a takřka radiálně, obvykle jsou 15-25 mm dlouhé, relativně štíhlé, na koncích špičaté a pichlavé. Jejich báze nesbíhá po větvičce. Celkově spíše žlutozelené, na vrchní straně hluboce žlábkovité a s úzkým šedavým pruhem průduchů doprovázeným širokými zelenými okraji, na rubové straně zřetelně kýlnaté.
Květy
dvojdomé.
Plody
hnědo černé, na povrchu sivě ojíněné, zdužnatělé šištice jsou více méně kulovité, obvykle 6-8 mm velké, dozrávají 2. rokem.
Kůra a borka
vláknitě odlupčitá, zprvu čokoládově hnědá, později šedohnědá, loupe se v podélných pruzích.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Juniperus communis - vystoupavá vřetenovitá či kuželovitá koruna, větvičky nepřevisavé, výhony světle hnědé, jehlice kratší (10-15 mm), na svrchní straně s nápadnou bělavou kresbou a tamtéž bez vyniklého zeleného středového žebra, celkově stříbřitě tmavo zelené; Juniperus squamata - mladé výhony poněkud silnější a zelené, jehlicovité listy na bázi sbíhají po výhonu, na větvičce celkově hustě nahloučené a k ní lehce přitisklé, i odumřelé vytrvávají na větvičce; Juniperus procumbens - mladé výhony zelené a sivě ojíněné, podobné na J. squamata, ale na hřbetu jehlice při její bázi se dvěma bělavými skvrnami.
Dlouhověkost
středněvěký

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - poznámka
světlomilný druh snášející pouze lehké přistínění, přesto dílčí přistínění toleruje lépe než J. communis.
Faktor tepla
celkem dobře mrazuvzdorný, v méně příznivých zimách a zejména v předjaří na plném slunci mohou nejmladší větévky lehce namrzat, regeneruje dobře, použitelný v oblastech I-III.
Faktor vody
nenáročný ve vztahu k půdní i vzdušné vlhkosti, nehodí se do příliš vlhkých stanovišť.
Faktor půdy
má jen malé nároky na kvalitu půdního substrátu. Lze jej pěstovat podobně jako ostatní druhy jalovců na velmi chudých a mělkých půdách a rovněž tak i na rašelinných podkladech.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
XI.-IV.
Použití
zatím jen málo používaný druh, který je potenciálně atraktivní jednak dílčí nepravidelností v utváření koruny, jednak také jejím závojovitým charakterem, vhodný jako solitéra, doplněk či do stylizovaných japonských a čínských zahrad.
Choroby a škůdci
významnější se nevyskytují.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
poněkud pomaleji rostoucí druh, toleruje znečištění a městské prostředí.

Množení

Množení
Přímý výsev, Řízkování, Polovyzrálé řízky, Osní řízky a Bazální řízky
Množení - poznámka
množen je prakticky pouze základní druh, a to jak generativně tak i vegetativně řízkováním.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF