Taxon Web
Zrušit

Taxon Pinus peuce

Nastavit... Nenalezen tiket pro porovnání
Název taxonu
Pinus peuce
Vědecký název taxonu
Pinus peuce
Jména autorů, kteří taxon popsali
Griseb.
Český název
borovice rumelská
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Pinus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Atlanticko-eurosibiřská oblast
Biogeografické regiony - poznámka
rozšířena v horském a vysokohorském pásmu v Bulharsku, Makedonii, Albánii a Černé Hoře.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý strom stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
15-20 (25) m velký strom, s poměrně pravidelně stavěnou,hustou, štíhle vejčitě kuželovitou korunou a s nápadně zašpičatělým vzrůstným vrcholem. Větve v mládí vystoupavě orientované, později vodorovně rozložené.
Výhony
mladé výhony leskle zelenavé, lysé, starší šedohnědé.
Pupeny
pryskyřičnaté a štíhle vejcovité.
Listy
upořádané po 5-ti ve svazečku, nejčastěji 60-100 x 0,7-1 mm velké, šedozelené barvy (šedavé řady průduchů jsou pozorovatelné ze všech stran), jehlice ostře přišpičatělé, na hranách pilovité, zhruba 1,5-1,8 cm dlouhé pochvy opadávají již v prvním roce.
Plody
šištice obvykle 8-12 (15) x 3-4 cm velké, vejčitě válcovitého tvaru, jsou pouze tence dřevnaté, postaveny na krátkých stopkách na koncích větévek, štítky plodních šupin podélně rýhované a pod špicí náhle vyklenuté, celkově do žluta zabarvené.
Kůra a borka
dlouho hladká, šedohnědá, později ve vyšším věku šedohnědá, jen slabě šupinkovitá.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Pinus strobus - koruna ve vyšším věku značně nepravidelná, často s nestejně dlouhými větvemi, výhony zeleno hnědé, řídce chlupaté, vejčité, slabě smolnaté a drobné pupeny, jehlice pilovité, na hřbetní straně tmavě zelené, na bocích s bělavými řadami průduchů, štětkovitě uspořádané na koncích větévek, štítky šištic jsou ploché a matně hnědé; Pinus flexilis - širší pravidelně kuželovitá koruna, jehlice celokrajné - nedrhnou, řady průduchů patrné i na hřbetní části jehlice, štětečkovitě nahloučené na koncích a dopředu směřující, šištice robusnějí a dřevnatější, jejich plodní šupiny odstávají až v pravém úhlu; Pinus monticola - koruna úzce kuželovitá a nápadně přeslenitá, výhony žluté až červenavě hnědé, pýřité, jehlice velmi jemně pilovité, tuhé a tupě zakončené, na bocích bělavě sivé, šištice k oběma koncům zůžené.
Dlouhověkost
středněvěká až dlouhověká

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
✓
Faktor světla - polostín
✓
Faktor světla - poznámka
zejména v mladším věku dokáže obstojně snášet přistínění (přirozeně vydrží i v podrostech), vedle P. strobus, další druh použitelný do hůře osvětlených stanovišť, mezi borovicemi cenná vlastnost.
Faktor tepla
dobře mrazuvzdorná, vhodná zejména do oblastí III-V.
Faktor vody
upřednostňuje polohy poněkud vlhčí, podobně jako P. strobus či P. cembra, lépe tedy používat na stanoviště alespoň čerstvě vlhké, preferuje rovněž vyšší vzdušnou vlhkost, nevhodná do zamokřených lokalit.
Faktor půdy
nejvhodnější jsou minerálně bohatší půdy, vždy však na kyselých podkladech, je-li zajištěno dostatek vláhy roste dobře i na stanovištích kamenitých a písčitých.
Faktor půdy - vápnostřežný
✓

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
X-III
Použití
doplňkový druh, solitéry a skupiny, cenný svou tolerancí k vyšší míře zastínění a tolerancí k napadání rzí vejmutovkovou - Cronartium ribicola.
Choroby a škůdci
významnější se nevyskytují.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
poněkud pomaleji rostoucí dřevina, toleruje znečištěné prostředí a ovzduší.

Množení

Množení
Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
Množení - poznámka
původní druh generativně, kultivary, které jsou však pěstovány zřídka roubováním.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF