Taxon Larix occidentalis

Název taxonu

Larix occidentalis

Vědecký název taxonu

Larix occidentalis

Jména autorů, kteří taxon popsali

Nutt.

Český název

modřín západoamerický (západní)

Synonyma (zahradnicky používaný název)

nepoužívají se.

Autor

Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)

Kategorie

Druh

Nadřazená kategorie

Larix

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony

Cirkumboreální oblast a oblast Skalistých hor (severozápad SA)

Biogeografické regiony - poznámka

přirozeně se vyskytuje od jižní části Britské Kolumbie v Kanadě až po severní části USA, roste v horských oblastech například na území států Washington, Oregon či Montana.

Zařazení

Pěstitelská skupina

Jehličnatý strom opadavý

Životní forma

Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus

35-40 m velký strom, nejprve s kuželovitou, v dospělosti se široce kuželovitě vejčitou korunou a s větvemi vodorovně rozloženými, jen na koncích vystoupavými, drobné větvičky závojovitě nící, celkově připomínající Larix decidua.

Výhony

oranžově hnědé, někdy žlutooranžově hnědé, v mládí v rýhách řidce chlupaté, s četnými brachyblasty.

Pupeny

tmavěhnědé, kulovitě zaoblené, pryskyřičnaté, s krycími šupinami na konci vykousanými.

Listy

vyrůstají ve shlucích z brachyblastů (zpravidla po 15-40 ks) nebo vzácněji na letorostech i jednotlivě, zpravidla 25-45 (50) x 1 mm velké, zřetelně kýlnaté, téměř trojúhelníkovité, tuhé, na líci světle šedozelené, na rubu s málo výraznou kresbou (bělavými řadami průduchů), na podzim žluté až hnědožluté.

Plody

vejčitě protáhlé šištice dosahují délky 2,5-4 cm, přičemž jsou nápadné zejména vyniklými podpůrnými šupinami, ty svoji délkou přesahují plodní šupiny, od větvičky jsou v době zralosti odstáté takřka v pravém úhlu, na vnější straně plodních šupin jsou pak šištice minimálně z jedné poloviny chlupaté.

Kůra a borka

v mládí šedohnědá šupinkovitá, později skořicově hnědá, podélně rozpraskaná, poměrně silná.

Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)

Larix decidua - výhony lesklé, lysé, žluté či hnědožluté, pupeny pryskyřičnaté, vejčitě kuželovité, jehlice 15-30 x 0,7-1 mm velké, svěže zelené, na rubové straně bez výraznější kresby, šištice málo zřetelně rozevřené, plodní šupiny na koncích zaoblené a slabě dřípaté, na okraji taktéž jemně zvlněné, ale přímé, bez vyniklých podpůrných šupin; Larix gmelinii - výhony žluté až oranžovožluté, zpravidla lysé, jen někdy řidce chlupaté, slabě ojíněné, pupeny suché a dvojbarevné, jehlice 15-30 x 1-1,5 mm velké, nasivělé, na rubu kýlnaté se dvěma nápadnými bělavými pruhy průduchů, šištice vejcovité, široce rozevřené, plodní šupiny zaoblené, na konci uťaté a na vnější straně lysé.

Dlouhověkost

středněvěký

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce

✓

Faktor světla - poznámka

světlomilný druh, který toleruje jen dílčí zastínění, při nedostatku světla brzy ztrácí jehlice i větve.

Faktor tepla

plně mrazuvzdorný, pěstebně vhodný především do oblastí II-V., podobně jako ostatní modříny dokáže dobře prosperovat i na větrných lokalitách a na průvanu.

Faktor vody

upřednostňuje polohy se stabilní a dostatečně vysokou vzdušnou i půdní vlhkostí, na suchých stanovištích se mu nedaří.

Faktor půdy

mezi modříny poněkud náročnější druh, pro jehož pěstování jsou vhodnější hlubší živné půdy, horším podmínkám je přizpůsobivý.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu

V-X.

Použití

dosud jen málo používaný druh zajímavý svými neobvyklými šišticemi, atraktivní jako zajímavost či solitéra do větších objektů zeleně.

Choroby a škůdci

významnější se nevyskytují.

Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti

podobně jako většina ostatních modřínů toleruje znečištěné prostředí a může být ohrožen vytloukáním zvěří (srnčí), rychle rostoucí dřevina.

Množení

Množení

Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru

Množení - poznámka

množen je prakticky pouze původní druh - většinou generativně, někdy i roubováním na L. decidua.