Taxon Helianthus multiflorus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony

Holarktická květenná říše a Severoamerická atlantická oblast (východ SA)

Biogeografické regiony - poznámka

zahradní hybrid - uvedené fytochoriony odpovídají rodičovským taxonům (H. decapetalus a H. annuus)

Zařazení

Fytocenologický původ

Chledofyt - okraje silnic a polí, zpravidla v nížinách do 300 m n.m.

Pěstitelská skupina

Trvalka zatahující

Životní forma

Hemikryptofyt

Zařazení podle původu, nároků na pěstování a použití

Di - divoce rostoucí trvalka

Popisné a identifikační znaky

Habitus

trsnatě vzpřímená trvalka, 1.0 - 1.5 m vysoká

Kořen

silné adventivní kořeny ze spleti podzemních oddenků

Výhony

přímé, větvené, drsnně chlupaté

Listy

střídavé a vstřícné, řapíkaté, široce vejčité s hrubě zubatými okraji, drsně chlupaté

Květenství

úbory až 0.1 m veliké, s 25-35 (u plných odrůd i značně více) žlutými paprsky kol disku 30-40 mm širokého, chráněné zákrovem kopinatých, zelených, odstálých listenů

Květy

různoobalné (kalichy přeměněny v osinkaté šupiny), srostloplátečné, pětičetné, haplostemonické - kvítky disku koleomorfní, oboupohlavné, obvykle zluté; paprsky souměrné, třízubé, jalové, žluté

Opylovací poměry

Samosprašná

Plody

neveliké, obkopinaté, bočně stlačené, lysé, purpurově černé nažky (jsou-li vyvíjeny, zřídkakdy klíčí)

Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)

hybridy jsou v zahradách šířeny pod jménem Helianthus decapetalus L., který má ale lysé stonky, kopinaté listy a úbory s 8-12 paprsky a jen asi čtyřiceti tubulárními kvítky v disku nanejvýš 20 mm širokém; s druhým rodičovským taxonem, jednoletým H. annuus L., jsou zaměnitelné stěží.

Dlouhověkost

dlouhověká

Doba rašení

Na jaře rašící (IV)

Doba kvetení

Začátek doby kvetení

Červenec

Konec doby kvetení

Říjen

Doba kvetení - poznámka

rané odrůdy nakvétající od července (´Jessica´, ´Soleil d´Or´), pozdnější od srpna (´Meteor´, ´Morgensonne´, ´Triomphe du Gand´a další)

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce

✓

Faktor světla - poznámka

heliofyt

Faktor tepla

spolehlivě mrazuvzdorná do -20°C (USDA), ničí ji ale v zimě myši

Faktor vody

mezofyt - vhodná závlaha (vysoké požadavky na živiny a vodu zejména v dubnu a květnu při elongaci květních stonků), za sucha trpí padlím

Faktor půdy

přizpůsobivá v provzdušněných, spíše neutrálních (pH 6.0 - 7.0) půdách

Faktor půdy - poznámka

každoročně v předjaří 8-10 kg plných hnojiv pro ar

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu

kvetení - od července do října v závislosti na odrůdách

Použití - pro trvalky

OPD - Okraj porostu dřevin, VP - Volné plochy (otevřené, slunné, bez souvislého porostu dřevin), VPp - Volné plochy přírodě blízkého charakteru, VPz - Volné plochy záhonového charakteru, VPs - Volné plochy stepního charakteru (živné půdy s vysokým obsahem Ca), Z - Záhon a OV - Okraj vody

Použití - pro trvalky - poznámka

také k řezu květenství

Choroby a škůdci

početné askomycety (Erysiphe, Sclerotinia, Botryotonia, Diaporthe, Verticillium, Leptoshaeria, Alternaria, Septoria), rzi (Puccinia) a oomycety (Plasmopara, Phytophtora); ze škůdců mšice (Macrosiphon, Aphis, Brachycaudus, Aulacorthum, Trama), křísci (Eupteryx) a červci (Chloropulvinaria), vrtalky (Liriomyza), zavíječi (Ostrinia), mandelinky, kovaříci a jiní polyfágní brouci (Psylliodes, Agriotes, Oedemera)

Doporučený spon pro výsadbu

v parkových výsadbách dvě až tři rostliny na m2; výsadby k řezu květenství 1.0 x 1.0 (1.4) m

Množení

Množení

Dělení trsů

Množení - poznámka

výsevem možno množit rodičovské druhy

Konečné hrnky

12-16 cm kontejnery

Retardace

ne

Květní tvorba

zjevně krátkodenní rostliny - exaktní data dosud nepublikována, vernalizace není nutná

Doba kultivace

kultury k řezu nejvýše tři roky: v prvním roce do patnácti, ve druhém asi 30 kvetoucích stonků, s rostoucí hustotou porostu výnosy klesají

Odrůdy

zhruba deset odrůd lišících se vzrůstem, morfologií úborů a raností: jednoduché ´Capenoch Star´ (AGM 1993) a ´Jessica´, anemonkověté ´Meteor´ a ´Morgensonne´, plné ´H.B.Pollard´, ´Loddon Gold´ nebo ´Soleil d´Or´

Ostatní

Poznámka

Hybridy jsou ze školek často chybně šířeny jako H. decapetalus L.

Odkazy

• Clausen G. (1974): Sortforsög med Helianthus 1969-1972. Tiddsskr. Planteavl 78:435-440; Baack E.J., Whitney K.D., Rieseberg L.H. (2005): Hybridization and genome size evolution: timing and magnitude of nuclear DNA content increases in Helianthus homoploi

Grafické přílohy