Taxon Hylotelephium maximum

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony

Holarktická květenná říše, Cirkumboreální oblast, Atlanticko-eurosibiřská oblast a Čínsko-japonská oblast

Biogeografické regiony - poznámka

téměř po celé Evropě

Zařazení

Fytocenologický původ

hylodophyt, phellophyt - skály, suti, písčiny a světlé lesy téměř po celé Evropě, do 1400 m n.n.

Pěstitelská skupina

Trvalka zatahující

Životní forma

Hemikryptofyt

Zařazení podle původu, nároků na pěstování a použití

Di - divoce rostoucí trvalka

Zařazení podle původu, nároků na pěstování a použití - poznámka

záhonové výsadby (také monokulturní), výsadby přírodě podobného charakteru, nádobová zeleň

Popisné a identifikační znaky

Habitus

vzpřímeně rostoucí trsnatá trvalka, 0.4-0.6 m

Kořen

zhlíznatělý, masitý

Výhony

vesměs kvetoucí, obvykle nevětvené, 0.4-0.6 m vysoké

Listy

zpravidla vstřícné, neojíněné, často purpurově naběhlé, vejčitě elipčité, ploché a masité, s tupě zubatými okraji

Květenství

mnohakvěté latnatě větvené vrcholíky až 0.1 m široké

Květy

aktinomorfní, heterochlamydeické, volnoplátečné, hvězdovitě pětičetné, žlutobílé (často růžově stínované), diplostemonické s tyčinkami kratšími květních plátků

Opylovací poměry

Samosprašná

Plody

vzpřímené měchýřky bez okrasné hodnoty

Semena

velmi drobná, cylindrická, podélně proužkovaná

Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)

snadno zaměnitelné s jinými zelenavě kvetoucími taxony komplexu: Hylotelephium jullianum (Boreau) Grulich, robustní polyploid s ojíněnými listy v trojpřeslenech, a Hylotelephium ruprechtii (Jalas) Tzvel. se stonky slabšími, rozkladitě poléhavými, s listy ojíněnými a okrouhle objímavými (někdy považovány za poddruhy H.maximum).

Dlouhověkost

vyžaduje zmlazení po třech až pěti letech

Doba rašení

Na jaře rašící (IV)

Doba kvetení

Začátek doby kvetení

Červenec

Konec doby kvetení

Září

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce

✓

Faktor světla - polostín

✓

Faktor světla - poznámka

plné slunce nebo polostín, lépe se vyvíjí za vysoké světelné intenzity

Faktor tepla

mrazuvzdorná do -40°C (USDA)

Faktor vody

nenáročná

Faktor půdy

propustná, hlubší, spíše kyselá (pH 5.4-6.2), s vyšším podílem organické složky - přizpůsobí se ale jakýmkoli nezamokřeným půdám

Faktor půdy - poznámka

4-6 kg plného hnojiva na ar vždy v předjaří

Užitné vlastnosti

Použití - pro trvalky

OPD - Okraj porostu dřevin, VP - Volné plochy (otevřené, slunné, bez souvislého porostu dřevin), VPp - Volné plochy přírodě blízkého charakteru, VPz - Volné plochy záhonového charakteru, VPs - Volné plochy stepního charakteru (živné půdy s vysokým obsahem Ca), KS - Kamenitá stanoviště (stanoviště s přítomností kamenů), KSss - Kamenitá stanoviště - skalnatá step (štěrk, suť, skalnatý záhon) a Z - Záhon

Použití - pro trvalky - poznámka

AGM 2006: ´Atropurpureum´, ´Herbstfreude´, ´Marchant Best Red´, ´Matrona´, ´Mr.Goodbud´, ´Purple Emperor´ a ´Red Cauli´; hodnocení odrůd viz Hensen & Groendijk-Wilders (1984) a Knickman (2005)

Doporučený spon pro výsadbu

5-6 rostlin na m2 (0.4 x 0.4 m)

Množení

Množení

Předpěstování sadby, Řízkování, Vrcholové řízky, Osní řízky, Dělení trsů a „in vitro“ (mikropropagace)

Množení - poznámka

nejčastěji vrcholové řízky do konce dubna (neinduktivní podmínky)

Konečné hrnky

8-12 cm

Retardace

ne

Květní tvorba

dlouhokrátkodenní s kritickou délkou dne 14 h

Reakční doba

zhruba šestnáct týdnů

Odrůdy

několik odrůd s temně purpurovými listy (´Red Cauli´, ´Purple Emperor´) a řada hybridů s příbuznými druhy

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF

• O 15: suchá zídka podél skleníku / ZF - O - Experimentální zahrada - záhony (O 15: Hylotelephium maximum ssp. ruprechtii)

Ostatní

VBN statistiky

2010: "Sedum" snijbloemen: 11 810 000 prod. kvetoucích stonků (871 000 Euro), 94. pozice mezi řezanými květinami; "Sedum" tuinplanten: 612 422 hrnků, z toho nejvíce ´Herbstfreude´ (102 319 hrnků)

Odkazy

• Grulich V. (1984): Notes on the Czechoslovac species of the genus Hylotelephium. Preslia 56 (1): 47-53; Hensen K.J.W., Groendijk-Wilders N. (1984): An account of some Sedums cultivated in Europe. Plantsman 8 (1): 1-20; Mattern A. (1995): Neuigkeiten übe
• Hertle Bernd. Hohe Fetthennen- moderne Klassiker. In: Gartenpraxis. Stuttgart: Eugen Ulmer, 2016. ročník 42, číslo 2, s. 9 - 15. ISSN 0341-2105.

Grafické přílohy

• 

  Hylotelephium maximum ´Red.Cauli´

• 

  Hylotelephium ruprechtii

• 

  Hylotelephium ruprechtii

• 

  Hylotelephium maximum ´Xenox Yellow´

• 

  Hylotelephium maximum

• 

  Hylotelephium maximum ´Strawberry&Cream´