- Název taxonu
- Cephalotaxus harringtonia
- Vědecký název taxonu
- Cephalotaxus harringtonia
- Český název
- hlavotis peckovitý
- Synonyma (zahradnicky používaný název)
- nepoužívají se.
- Kategorie
- Druh
- Nadřazená kategorie
- Cephalotaxus
Biogeografické regiony
- Biogeografické regiony
- Čínsko-japonská oblast
- Biogeografické regiony - poznámka
- přirozeně rozšířen ve východní a střední Číně, v Japonsku a Koreji.
Zařazení
- Pěstitelská skupina
- Jehličnatý keř stálezelený
- Životní forma
- Fanerofyt
Popisné a identifikační znaky
- Habitus
- 3-5 m velké keře, někdy až stromkovitého, avšak vícekmenného charakteru. Keře zpravidla nejprve s vystoupavě orientovanými větvemi, později s větvemi spíše horizontálně rozloženými.
- Výhony
- výhony jsou pokryté, podobně jako u tisů, sbíhavými bázemi jehlic. Mladé (1-3 leté) větévky jsou zeleně zbarvené, starší již hnědé.
- Pupeny
- jsou drobné a oválné, kryté četnými šupinami, které na konci špičaté a zřetelně od pupenu odstávající.
- Listy
- takřka ploché, na výhonu nepravidelně dvojřadě uspořádané, a trochu nahoru srpovitě vypouklé jehlice mají krátkou stopečku a jsou zhruba 40-60 x 3-4 mm velké. Na dotyk měkké a poddajné. Jejich konce jsou krátce přišpičatělé a nebodají. Na hřbetní straně mají vystouplé střední žebro a jsou matně tmavě zelené. Na rubu jsou dvě široké šedo-bělavé řady průduchů.
- Plody
- peckovici podobné plody jsou elipčité, zhruba 2-3 cm velké. Jejich stopky dosahují minimálně poloviny délky plodu. Míšku podobné masité oplodí zcela objímá semeno a v době zralosti je zelenohnědě až hnědě zbarvené. Dvoudomá dřevina.
- Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
- Cephalotaxus fortunei - zřetelně delší, měkké a rozčísle dvojřadě uspořádané jehlice jsou obvykle 50-90 x 3-4 mm velké. Zužují se v podlouhlou špici; Rod Torreya - jehlice tuhé, na konci zřetelně špičaté a bodavé, bez vyniklého žebra na lícové straně.
- Dlouhověkost
- středněvěká dřevina
Nároky na stanoviště
- Faktor světla - polostín
- ✓
- Faktor světla - poznámka
- nehodí se do stanovišť s přímým osvětlením ani do hlubokého stínu. Vyhovují mu především stanoviště s rozptýleným světlem a stanoviště chráněná ostatními dřevinami. Je citlivý na zimní slunce. Výhodné jsou tedy především od slunce odvrácené expozice.
- Faktor tepla
- omezeně mrazuvzdorný druh, který je možno s úspěchem používat pouze v nejteplejších oblastech (I., eventuelně II.), a současně na chráněných a závětrných lokalitách. Mladé rostliny vyžadují zimní kryt. V nepříznivých zimách až středně silně omrzá. Regeneruje dobře.
- Faktor vody
- vyžaduje stabilně a dostatečně vlhká (alespoň středně vlhká) stanoviště a také vyšší vzdušnou vlhkost.
- Faktor půdy
- upřednostňuje hlinité, živné a spíše těžší a hlubší vododržné půdy. Na chudých a mělkých půdách se mu nedaří. Preferuje vápnité podklady.
- Faktor půdy - vápnomilný
- ✓
Užitné vlastnosti
- Období hlavního estetického projevu
- XI-IV.
- Použití
- především sbírkový druh a zajímavost. Vhodný do malých skupin či pro solitérní použití a spíše do objektů soukromé a vyhrazené zeleně. Zajímavý netradičním vzhledem a texturou, která připomíná robustní tis.
- Choroby a škůdci
- významnější se nevyskytují.
- Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
- pomalu rostoucí a jedovatá dřevina.
Množení
- Množení
- Přímý výsev, Řízkování, Polovyzrálé řízky, Vrcholové řízky a Osní řízky
- Množení - poznámka
- V ČR množen spíše vzácně, a to jak výsevem, tak i řízkováním.
- Odrůdy
- var. drupacea - přírodní varieta charakteristická výrazně vystoupavě postavenými jehlicemi, které jsou na výhonu uspořádané do tvaru písmene "V" a jsou poněkud drobnější a kratší. Dosahují obvykle velikosti 25-35 x 2-3 mm. Má rovněž kompaktnější vystoupavý růst.
Celky sbírek
- Celky sbírek v areálu ZF