Taxon Stachys pradica | Nonverbální a jiné inovativní formy podpory ve výuce na Zahradnické fakultě v Lednici, reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0084

Stachys pradica - květenství

Biogeografické regiony: Holarktická květenná říše a Mediterránní oblast
Biogeografické regiony - poznámka: jihoevropská pohoří - appeninsko-iberský (?) element

Fytocenologický původ: koryfofyt, nomofyt, xeropoofyt - horské louky, pastviny a vřesoviště mezi 1200-2200 m nad mořem
Pěstitelská skupina: Trvalka stálezelená
Životní forma: Hemikryptofyt
Zařazení podle původu, nároků na pěstování a použití: Di - divoce rostoucí trvalka

Habitus: trsnatě vzpřímená (0.3 m) trvalka s přímými nevětvenými lodyhami
Kořen: adventivní z plazivých oddenků
Výhony: přímé, nevětvené, 0.2-0.3 m (zřídka více) vysoké, hranaté, zlatavě pýřité, vstřícně olistěné
Listy: srdčitě podlouhlé, cca 0.1 m dlouhé, v růžici řapíkaté, oboustranně sametově pýřité, s vroubkovanými okraji
Květenství: klasnatě sblížené kompaktní lichopřesleny
Květy: přisedlé, souměrně dvoupyské, s pětizubými kalichy a čtyřlaločnými, nápadně dvoupyskými korunami, v jícnu lysé, růžově purpurové; pýřité kalichy s nápadnou síťnatou nervaturou
Plody: hnědé tvrdky bez okrasné hodnoty
Semena: (vysévají se celé tvrdky)
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak): zaměnitelná s podobnými taxony podrodu Betonica, zejména s užším příbuzenstvem Stachys officinalis (L.) Trev. (menší květy s nervaturou kalichů sotva patrnou); bělokvěté odrůdy také s mediterránním S. alopecuros (L.) Benth. s listy trojúhle vejčitými a hedvábitě pýřitými
Dlouhověkost: nepříliš dlouhověká
Doba rašení: Na jaře rašící (IV)

Období hlavního estetického projevu: kvetení
Použití - pro trvalky: VP - Volné plochy (otevřené, slunné, bez souvislého porostu dřevin), VPp - Volné plochy přírodě blízkého charakteru, VPz - Volné plochy záhonového charakteru, VPs - Volné plochy stepního charakteru (živné půdy s vysokým obsahem Ca), VPv - Volné plochy vřesovištního charakteru (písčité půdy bez přítomnosti Ca), KS - Kamenitá stanoviště (stanoviště s přítomností kamenů), KSss - Kamenitá stanoviště - skalnatá step (štěrk, suť, skalnatý záhon), KSsk - Kamenitá stanoviště - mělký půdní profil na souvislé hornině, A - Alpinum a Z - Záhon
Použití - pro trvalky - poznámka: Fr 1 so, FS 1 so, St 1 so (vesměs sušší a slunná stanioviště)
Choroby a škůdci: rzi (Puccinia), askomycety: Erysiphe (Neoerysiphe), Sphaerotheca, Septoria, Cercospora, Rhizoctonia, Sclerotium, Phyllosticta, Ramularia; ze škůdců mšice (Aphis, Myzus, Cryptomyzus), můry (Heterocampa), háďátka (Pratylenchus, Meloidogyne)
Doporučený spon pro výsadbu: 10-16 rostlin na m2

Množení: Předpěstování sadby, Dělení trsů a Množení oddělky
Množení - poznámka: výsev skarifikovaného osiva (-4°C po 4-6 týdnů) v předjaří (5 g pro tisíc rostlin), vzchází lépe nižších teplot (do 12°C), do osmi - deseti týdnů
Mezihrnky: výsev do 128-buněčných multiplat
Konečné hrnky: 10 cm kontejnery
Květní tvorba: pravděpodobně dlouhodenní - exaktní data málo známa - vernalizace žádoucí (4°C po 6 týdnů) - pro rychlení doporučováno přerušování noci mezi 22:00 h -02:00 h
Reakční doba: exaktní data málo známa
Doba kultivace: 6-8 týdnů po vzejití hrnkování do 10 cm kontejnerů, po dalších 6-10 týdnech expedice (nekvetoucí zboží)
Odrůdy: odrůdy přičítané tomuto druhu náleží zpravidla blízkému S. officinalis: robustnější ´Hummelo´, bledě růžové ´Rosea´a ´Saharan Pink´, bílý Weisse Veste´; jen zřídka přes 0.1 m vysoký ´Zwerg´ v zahradách zpravidla jako Stachys densiflora Benth.

Poznámka

Hodnocení Hawke 2005: S. monieri vč. ´Saharan Pink´ průměrné, ´Hummelo´ vynikající; v německých hodnoceních jen ´Hummelo´ (velmi dobrá)

Odkazy

Hawke R.G. (2005): A comparative study of cultivated Study of cultivated Stachys. Plant Evaluation Notes 27: 1-4 --- Lainz M. (1986) Notas breves. Stachys pradica (Zant.) Greut.& Pign. (Betonica hirsuta L.), planta no espanola, y una subspecie nueva de S.