Název taxonu
Pinus parviflora
Vědecký název taxonu
Pinus parviflora
Jména autorů, kteří taxon popsali
S. et Z.
Český název
borovice drobnokvětá
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Pinus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Čínsko-japonská oblast
Biogeografické regiony - poznámka
horské lesy Japonska, prakticky od severu země až na jih.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý strom stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
6-10 (15) m velký strom, s hustou široce kuželovitou a nápadně etážovitě stavěnou korunou, zprvu rostoucí poněkud vystoupavě, později s větvemi vodorovně rozloženými, mnohdy zejména ve stáří s korunou malebně až nepravidelně stavěnou.
Výhony
zelenavě hnědé, později šedo hnědé, krátce chlupaté.
Pupeny
hnědo žluté, vejcovité s krátkou špičkou, nepryskyřičnaté.
Listy
upořádané po 5-ti ve svazečku, nahloučené na větvičce hustě, štětečkovitě, zejména na koncích výhonů, svazky jehlic nápadně srpovitě zprohýbané, jehlice mají na bočních stranách sivě zbarvené řady průduchů, při pozorování z dáli jsou modrozelené, v detailu na okraji jemně pilovité, zhruba (30) 40-60 (70) x 1 mm velké a tupě ukončené, pochvy 10 mm dlouhé, záhy opadavé - již v prvním roce.
Plody
červenohnědé, vejcovité, někdy protáhle vejcovité, šištice jsou 4-6 (8-10) cm velké, uspořádány na větvičce přisedle po 2-4 kusech, několik let na stromě vytrvávající, plodní šupiny řidce postavené, štítky plodních šupin popelavě zbarvené a na koncích zaoblené.
Kůra a borka
tmavošedá, dlouho hladká, až ve vyšším věku drobně šupinkatá a černošedá.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Pinus flexilis - vzrůstnější stromovitý druh s pravidelnější korunou, jehlice delší (40-80 x 1 mm velké), na okraji hladké (nedrhnou), rovné, řady průduchů na hřbetě - tedy méně vyniklé, šištice protáhlé 7-15 cm velké, dřevnaté, celkově robustnější; Pinus cembra - pravidelná vejčitá až kuželovitě vejčitá koruna, výhony hustě, rezavo hnědě chlupaté, později červenohnědé, šupiny pupenů s bělavým okrajem a slabě pryskyřičnaté, jehlice oddáleně pilovité, na hřbetní straně zelené, na vnitřní modravě bělavé.
Dlouhověkost
krátkověká až středněvěká

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - polostín
Faktor světla - poznámka
druh méně náročný na světelný požitek, patří k výjimkám mezi borovicemi, dobře prosperuje jak na stanovištích plně osluněných, tak i polostinných.
Faktor tepla
poměrně dobře mrazuvzdorná, vhodná především do oblastí II-III (IV).
Faktor vody
poněkud náročnější druh, vyžadující vlhčí stanoviště, případně lokality se stabilní půdní vlhkostí (alespoň čerstvě vlhko), pro pěstování je vhodnější i vyšší vzdušná vlhkost, stanoviště suchá a vysychavá nejsou vhodná.
Faktor půdy
za předpokladu dostatku vláhy je na kvalitu půd nenáročná a obstojně roste i na půdách mělkých a kamenitých, optimální pro pěstování jsou však půdy hlinité, těžší a humóznější.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
X-III
Použití
nápadné solitéry, do okrajů skupin, případně rozvolněné skupiny, k drobné zahradní architektuře, japonské zahrádky, bonsaje.
Choroby a škůdci
v oblastech s vyšším výskytem houbových chorob jehlic bývá často napadána rzemi, nápadně častěji v oblastech se sušším klimatem, v těchto lokalitách je žádoucí provádět i preventivní chemickou ochranu fungicidními přípravky.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
pomalurostoucí dřevina, toleruje městské znečištěné prostředí.

Množení

Množení
Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
Množení - poznámka
v České republice nejčastěji roubováním na běžnější 5-ti jehličkaté borovice, při volbě podnožového druhu je žádoucí zohledňovat rychlost růstu.
Odrůdy
´Glauca´ - sivě modré zbarvení jehlic, štíhlejší koruna, až 10 m; ´Shirobana´- intenzivně namodralé jehlice, 8-10 m.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF