Taxon Hedera helix

Název taxonu

Hedera helix

Vědecký název taxonu

Hedera helix

Jména autorů, kteří taxon popsali

Linné (1753)

Český název

břečťan popínavý

Synonyma (zahradnicky používaný název)

Hedera tessellata Hort.ex Carr.

Autor

Jiří Uher (ji_uher@unknown.cz)

Kategorie

Odrůda

Vnitrodruhové jednotky

var. chrysophylla Hibberd

Nadřazená kategorie

Hedera

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony

Holarktická květenná říše, Atlanticko-eurosibiřská oblast a Mediterránní oblast

Biogeografické regiony - poznámka

téměř po celé Evropě (s výjimkou Skandinávie) a přes Malou Asii do kavkazského podhůří

Zařazení

Fytocenologický původ

etalofyt, petrodofyt - smíšené listnaté lesy, zarostlé sutě a skály, staré zdi, na slabě kyselých až neutrálních půdách, tzpravidla do 600 m nm.

Pěstitelská skupina

Liána, Interiérová rostlina okrasná listem a Liána stálezelená

Životní forma

Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus

liána až 20 m vysoká, v juvenilních stadiích popínavá, v adultních s výhony odstálými, s hrubou texturou

Kořen

adventivní, na stoncích hřebeny kořenů přísavných

Výhony

popínavé nebo plazivě přepadavé, v mládí hvězdicovitě vločkované, dřevnatějící, spirálně nebo dvouřadě olistěné

Listy

řapíkaté, juvenilní zpravidla dlanitě pětilaločné (množství odrůd s listy velmi proměnlivými), adultní kosníkovité a celokrajné, záhy olysávající, temně zelené s bělavou nervaturou

Květenství

v hroznech seskládané okolíky

Květy

oboupohlavné, hvězdicovitě pětičetné, zelené nebo nazelenale žluté, kalichy redukovány v zoubkaté prstence

Opylovací poměry

Cizosprašná

Plody

okrouhlé modročerné bobule velikosti hrachu

Semena

ledvinitá, bělavá

Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)

často zaměňována s H. nepalensis K.Koch (rhombické anebo staženě laločnaté listy s vyniklou bledou nervaturou větvící v nápadně sevřených úhlech: skupina ´Corrugata´), příležitostně s jinými drobnolistými druhy

Dlouhověkost

dlouhověká

Doba kvetení

Začátek doby kvetení

Srpen

Konec doby kvetení

Říjen

Nároky na stanoviště

Faktor světla - polostín

✓

Faktor světla - stín

✓

Faktor světla - poznámka

přizpůsobivá, optimum 16-24 klux (anebo více, nutno však zabránit přehřívání listů - kompromis!), zakořeňování řízků 8-10 klux, srůstání roubů nanejvýš 4 klux; 1.6-2.4 klux pro dlouhodobé udržení kvality v bytech (některé kultivary tolerující i 0.8 klux)

Faktor tepla

produkce: množení pestrolistých odrůd 16°C-20°C, u zelených postačí 12°C-20°C; po prokořenění 16°C-20°C (za vysoké insolace do 26°C, ne však přes 30°C), u pestrolistých odrůd ne pod 14°C - stagnace růstu!

Faktor vody

mesofyt - nepříliš vysýchavý substrát, RVV alespoň 40-60%

Faktor půdy

nejlépe v rašelině s borkou (vododržnost 50-70%) s pH 5.5-6.0 a EC do 2.5 mS.cm (množení 1.0-1.5 mS.cm)

Faktor půdy - vápnostřežný

✓

Agrotechnické vlastnosti a požadavky

Podnož

× Fatshedera lietzei Guill., dříve také Fatsia japonica Decne & Planch. (pomalý růst, snížená affinita, ale kvalitnější)

Užitné vlastnosti

Choroby a škůdci

početné deuteromycety (Colletotrichum, Rhizoctonia, Aulographum, Pythium, Trochila, Nectria, Mycosphaerella, Lophiotrema, Alternaria, Meliola, Thyridaria, Hyalorbilia atd.); ze škůdců svilušky (Tetranychus, Calepitrimerus), třásněnky (Dendrothrips, Eupoecilia, Kissophagus), štítenky (Coccus, Filippia, Chrysoperla, Chrysomphalus), háďátka (Meloidogyne) a další

Doporučený spon pro výsadbu

produkce rostlin řízky v 8 cm cca 120 hrnků /m2, po čtyřech týdnech povolování k 80 ks /m2; po přehrnkování do 11 cm 50 hrnků /m2, větší pětiměsíční rostliny před expedicí cca 36 rostlin /m2; roubované na Fatshedera v 12-14 cm hrnkách 16-24 rostlin /m2

Množení

Množení

Řízkování, Vrcholové řízky, Osní řízky a Roubování - Za kůru

Množení - poznámka

jen dobře vyzrálé řízky - vrcholové často problematické; stromkové formy - dopěstování podnoží (×Fatshedera) cca 16 týdnů

Mezihrnky

8 cm hrnky (pro miniplanten i konečné) nebo sadbovače (zakořenění řízků po 5-6 v hrnku)

Konečné hrnky

10-12 cm hrnky; větší a roubované rostliny také v hrnkách 14 cm nebo větších

Květní tvorba

exaktní data nejsou známa, pro produkci jsou nicméně bezvýznamná

Doba kultivace

menší rostliny v 8 cm hrnkách jen asi tři měsíce, větší v 11 cm hrnkách 5-6 měsíců, roubované až 10 měsíců (včetně dopěstování podnoží)

Odrůdy

stovky odrůd lišících se vzrůstem, velikostí, tvarem a vybarvením listů: zelenolisté ´Deltoidea´, ´Conglomerata´, ´Crenata´, ´Cambwoodiana´, ´Digitata´, ´Helvetica´, ´Montgomery´, ´Boskoop´, ´Gavotte´, ´Crispa´, ´Baltica´, ´Pittsburg´, ´Sella´, ´Rusla´, ´Shamrock´, ´Patricia´, ´Gulla´, ´Frida´, ´Brokamp´atd; žlutě variegátní ´Golden Colibri´, ´Goldchild´, ´Goldherz´; bíle variegátní ´Maculata´, ´Williamsiana´, ´Ester´, ´Eva´, ´Chester´, ´Glacier´, ´Helwig´, ´Susanne´, ´Jubilee´, ´Tonny´, ´Kolibri´, ´Reindun´, ´Cecilia´, ´Adam´, ´Ivalace´ a mnohé další

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF

• S 1: přední pravá loď... / ZF - S - Experimentální zahrada - skleník

Ostatní

VBN statistiky

2010: 3.5 mil.prod.rostlin s obratem 5.2 mil.eur (Schefflera celkem) - mezi hrnkovými květinami na 49.pozici; 2005 Schefflera "overig" 667 tis.prod.hrnků, z toho 429 tis. elegantissima "overig", ´Castor´ a ´Bianca´ 155 tis.prod.hrnků (celkem elegantissima 525 tis.eur)

Poznámka

molekulární data (Plunkett & al.,2009) nepodporují spojení Dizygotheca s rodem Schefflera (viz Lowry & al.,1989); recentně Lowry & al.(2012, v tisku) spojují "pacifické schefflery" s rodem Plerandra

Odkazy

• Stahn B., Kühn J., Kaufmann H.G. (1987): Grünpflanzen in Tabellen und Übersichten. VEB Deutsch.Landwitschaftverlag, Berlin -- Lowry P.P., Miller J., Frodin D.G. (1989): New combinations and name changes for some cultivated tropical Old World and Pacific A