Taxon Web
Zrušit

Taxon Pinus ponderosa

Nastavit... Nenalezen tiket pro porovnání
Název taxonu
Pinus ponderosa
Vědecký název taxonu
Pinus ponderosa
Jména autorů, kteří taxon popsali
Dougl. ex Laws.
Český název
borovice těžká (žlutá)
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Pinus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
oblast Skalistých hor (severozápad SA) a oblast Sierra Madre (jihozápad SA)
Biogeografické regiony - poznámka
poměrně rozsáhlý areál v západní části Severní Ameriky sahající od Britské Kolumbie v Kanadě až po severní oblasti Mexika.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý strom stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
30-40 (50) m velký strom, charakteristický protáhle kuželovitou korunou, větve jsou zpravidla vodorovně položené, na koncích vystoupavě rostoucí, má hrubou štětkovitou texturu.
Výhony
jsou tlusté, nejprve zelenavěhnědé, později hnědavé, lysé, bez ojínění, na řezných plochách vonící po terpentinu.
Pupeny
podlouhle válcovité až vejčité až 20 mm dlouhé, červenohnědé, šupiny jsou i u špiček k pupenu přitisklé, jsou poměrně silně pryskyřičnaté.
Listy
jehlice upořádané po třech (výjimečně ve směsi také po dvou - zejména var. scopulorum) ve svazečku, tuhé a pichlavé, 120-250 x 1,5-2 mm velké, tmavozelené, nahloučené na koncích větví, pochvy mají šedočernou barvu a jsou zhruba 15-20 mm dlouhé.
Plody
elipsovitě vejcovité šištice jsou zhruba 8-12 (15) x 4-6 cm velké, zpravidla postavené na koncích větviček po třech až pěti kusech, štítky plodních šupin jsou jehlancovité, až ploché, často smáčklé, rozděleny jsou příčným kýlem, na koncovém pupku je tlustý zahnutý osten, po opadu šištice zůstává věnec spodních plodních šupin na větvičce.
Kůra a borka
hnědá či téměř černá, nejprve drobně šupinovitě odlupčitá, ve vyšším a vysokém věku atraktivní hluboce brázditá (až deskovitá) hnědo žluté barvy.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Pinus jeffreyi - koruna poněkud širší a řidší, mladé letorosty a jednoleté výhony jsou bělomodravě až modře ojíněné, jehlice šedozelené, matné, pupeny suché, šištice podstatně větší - až 15-20 cm velké, jejich plodní šupiny jsou vrásčité, při opadu nezůstává věnec spodních šupin šitice na větvičce.
Dlouhověkost
dlouhověká

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
✓
Faktor světla - poznámka
výrazně světlomilný druh, při zastínění snadno ztrácí jehlice a vizuální atraktivitu.
Faktor tepla
omezeně mrazuvzdorná, při silných mrazech mohou být výhony a pupeny poškozovány, vhodná především do oblastí I-II (III).
Faktor vody
velmi přizpůsobivý druh, snáší i velmi suchá stanoviště, zejména pokud jsou na půdách dostatečně hlubokých.
Faktor půdy
nenáročný druh, obstojně prosperuje i na půdách kamenitých, štěrkovitých či jinak skeletnatých, ideální jsou stanoviště živná, mohou být i písčitá.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
X-III
Použití
solitéry a řídké skupiny, především jako doplňková dřevina, vhodná skrze svou velikost zejména do větších objektů, atraktivní svou borkou, která vyniká s narůstajícím věkem dřeviny.
Choroby a škůdci
v posledních letech v některých oblastech trpí ve zvýšené míře houbovými chorobami na jehlicích, zvláště je poškozována patogenem Sphaeropsis sapinea.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
dobře snáší znečištěné prostředí a městské stanoviště.

Množení

Množení
Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
Množení - poznámka
základní druh generativně, ale i roubováním na dvoujehličkaté mrazuvzdornějí borovice, kultivary roubováním.
Odrůdy
var. scopulorum - přírodní varieta pocházející z tichomořské oblasti USA, zasahující svým výskytem až do Mexika, jehlice na větvičkách uspořádány ve svazečcích po dvou i po třech, zpravidla 80-150 x 1,5 mm velké, menší vzrůstem - 25 m, borka černohnědá, šištice pouze 6-8 cm velké.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF