Název taxonu
Hacquetia epipactis
Vědecký název taxonu
Sanicula epipactis
Jména autorů, kteří taxon popsali
(Scop.) Krause (1904; 1772 jako...
Český název
jarmanka čemeřicová (hvězdnatec čemeřicový)
Synonyma (zahradnicky používaný název)
Hacquetia epipactis (Scop.) DC.
Autor
Jiří Uher (ji_uher@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Astrantia

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Holarktická květenná říše, Cirkumboreální oblast a Atlanticko-eurosibiřská oblast
Biogeografické regiony - poznámka
v lesnatém předhůří západních Karpat a východních Alp

Zařazení

Fytocenologický původ
ptenofylofyt, orgadofyt, telmatofyt - květnaté bučiny, světlé dubohabřiny a křoviny, v horách do 1000 m n.m.
Pěstitelská skupina
Trvalka zatahující
Životní forma
Hemikryptofyt
Zařazení podle původu, nároků na pěstování a použití
Di - divoce rostoucí trvalka

Popisné a identifikační znaky

Habitus
trsnatá trvalka do 0.2 m vysoká, kompaktní olistění
Kořen
početné svazčité kořeny z plazivých podzemních oddenků
Výhony
bezlisté, nevětvené kvetoucí stonky s jediným okolíkem
Listy
přízemní řapíkaté, dlanitě trojsečné a přes 0.1 m široké, s úkrojky opět trojlaločnými a drobně pilovitými
Květenství
okolíky podpírané až osmi nápadnými, žlutozelenými, pilovitými, hvězdicovitě rozloženými listeny výrazně delšími květních stopek
Květy
drobné, různoobalné, oboupohlavné nebo samčí, tyčinkotvaré, volnoplátečné, pětičetné, zelenožluté
Opylovací poměry
Samosprašná
Plody
dvounažky bez karpoforu, v obrysu okrouhlé; merikarpia hnědočerná
Semena
vysévají se skarifikovaná merikarpia
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
svérázný, stěží zaměnitelný taxon - habituelně podobná tibetská S. hacquetioides Franch. má hlávkovitě stažené okolíčky bílých nebo bledě růžových kvítků podpírané nejvýše třemi trojdílnými listeny; ostatní příležitostně pěstované druhy rodu (příloha) zcela nepodobné
Dlouhověkost
dlouhověká
Doba rašení
Na jaře rašící (IV)
Doba rašení - poznámka
olisťuje se v průběhu kvetení

Doba kvetení

Začátek doby kvetení
Březen
Konec doby kvetení
Duben
Doba kvetení - poznámka
kvete před olistěním stromů

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - polostín
Faktor světla - stín
Faktor světla - poznámka
přizpůsobivý taxon, na slunci jen za dostatku vody
Faktor tepla
mrazuvzdorný do -28°C (USDA), nejspíš však i více
Faktor vody
mezofyt až hygrofyt
Faktor půdy
bohatá živinami, neutrální až zásaditá (pH 7.0 - 8.0) s vyšším podílem organické složky
Faktor půdy - vápnomilný

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
kvetení
Použití - pro trvalky
PD - Porost dřevin, OPD - Okraj porostu dřevin, KS - Kamenitá stanoviště (stanoviště s přítomností kamenů) a A - Alpinum
Použití - pro trvalky - poznámka
GR 2-3 absSt 2-3 abs abs (stinná stanoviště, vlhké až mokré půdy)
Choroby a škůdci
askomycety (Asterina, Mollisia, Leptosphaeria, Colletotrichum) a rzi rodu Puccinia; ze škůdců háďátka (Meloidogyne, Pratylenchus, Aphelenchoides), mandelinky (Oomorphus), krásněnky (Agonopterix).
Doporučený spon pro výsadbu
v parkových výsadbáchdo 20 rostlin na m2 (častější výsadba v malých skupinkách po 3-5 rostlinách)

Množení

Množení
Předpěstování sadby, Dělení trsů a „in vitro“ (mikropropagace)
Množení - poznámka
výsev skarifikovaného a stratifikovaného (2°C po šest týdnů) osiva (cca 8 g pro tisíc rostlin); dělení trsů časně zjara s výsadbou na záhony
Mezihrnky
8 cm hrnky / sadbovače cca osm týdnů po výsevu
Konečné hrnky
kontejnery 10-12 cm
Retardace
ne
Květní tvorba
exaktní data dosud chybí; nutná je vernalizace (šest týdnů 4°C-6°C)
Doba kultivace
dopěstované rostliny kvetou druhým rokem po výsadbě
Odrůdy
sněhobíle variegátní ´Thor´

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF

Ostatní

Poznámka
na Moravě domácí (západní hranice areálu!), pozvolna mizející taxon; německá hodnocení 1984: Liebhaberstaude (vhodná pro zahrádkáře)

Grafické přílohy