Taxon Prunus laurocerasus ´Etna´

Nastavit... Nenalezen tiket pro porovnání

Biogeografické regiony: Cirkumboreální oblast, Mediterránní oblast a Čínsko-japonská oblast
Biogeografické regiony - poznámka: Pôvod kultivaru: Adrian Straver, Emmerich (D) 1993, semenáč Laurocerasus officinalis 'Rotundifolia'

Habitus: tvoří husté a široce vzpřímené středně velké keře, 1 - 2 m vysoké a 1 - 1,5 m široké
Výhony: nazelenalé
Listy: střídavé, tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, a jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené, list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho, konec je zvlněný
Květenství: hustý vzpřímený hrozen, 5–12 cm dlouhém, tvoří je velice málo
Květy: bílé, do 1 cm velké, vonné
Plody: peckovicky, v hustém hroznu, tmavě červené až černé, asi 8 mm dlouhé, kulovitě vejcovité

Faktor světla - polostín: ✓
Faktor světla - stín: ✓
Faktor světla - poznámka: vyhovují mu více stanoviště v polostínu, roste dobře i ve stínu, ovšem málo kvete, nesnáší zimní slunce, lépe snáší zimní oslunění než jiné kultivary a zůstává sytě zelená
Faktor tepla: Zóna 5 (do - 27 °C), holomrazy spojené se zimním sluncem poškozují většinou listy a omezeně nevyzrálé vrcholy výhonů
Faktor vody: prospívá na suchých až mírně vlhkých půdách
Faktor půdy: půdy kvalitní, živné, propustné, s neutrálním až mírně kyselým pH
Faktor půdy - vápnostřežný: ✓

Řez: na jaře odstraníme poškozené vrcholy výhonů až na zdravé dřevo, keře během května a června spolehlivě obrostou, lze tvarovat řezem

Období hlavního estetického projevu: v průběhu celého roku
Použití: okrasný keř - solitera, skupinové výsadby, podrostové patro vyšších dřevin, volně rostoucí i tvarované živé ploty, mobilní zeleň

Množení: Řízkování, Bylinné řízky a Polovyzrálé řízky
Množení - poznámka: nejpoužívanější způsob je množení polovyzrálými až vyzrálými řízky, doporučuje se použít rovněž stimulátor o 1000 - 3000 ppm IBA v talku

Celky sbírek v areálu ZF

Výsev/výsadba na stanoviště

2010

Odkazy