- Název taxonu
- Calocedrus decurrens
- Vědecký název taxonu
- Calocedrus decurrens
- Český název
- pazerav sbíhavý
- Synonyma (zahradnicky používaný název)
- Libocedrus decurrens
- Kategorie
- Druh
- Nadřazená kategorie
- Calocedrus
Biogeografické regiony
- Biogeografické regiony
- oblast Sierra Madre (jihozápad SA)
- Biogeografické regiony - poznámka
- přirozeně se vyskytuje v jihozápadní části Severní Ameriky, od hor v Oregonu až do Kalifornie. Roste převážně na úbočích svahů a na údolních náplavových terasách.
Zařazení
- Pěstitelská skupina
- Jehličnatý strom stálezelený
- Životní forma
- Fanerofyt
Popisné a identifikační znaky
- Habitus
- 15-20 m velký strom, s úzce kuželovitou až sloupovitou korunou a se střední a těžkou texturou (ve srovnání s ostatními zástupci čeledi Cupressaceae je textura hrubší).
- Výhony
- nápadně zploštělé, zhruba 2 mm široké, oboustranně kovově lesklé a živě zelené. Rozvětvené jsou v jedné rovině, avšak na větvích jsou uspořádány různými směry - především vystoupavě.
- Listy
- šupinovité a křížmostojně na větvičce uspořádané, leskle živě zelené, podobně jako výhony. Střechovitě se kryjí. Jejich vzájemné postavení je oddálené a špičky střední i bočních šupin jsou položeny vždy prakticky v jedné linii. Boční šupiny se po delších stranách vzájemně nedotýkají.
- Plody
- podlouhle vejčité kožovité šištice připomínají šištice zeravů. Dosahují zpravidla 2-2,5 cm a dozrávají již prvním rokem. Složené ze tří párů zploštělých plodních šupin.
- Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
- rod Thuja - široce kuželovitě nebo kuželovitě rostoucí, hustě zavětvené, stromy s jemnou a těžkou texturou, borka je jemně vláknitá a později rýhovaná, šupinovité jehlice mají zpravidla zřetelně odlišný rub a líc (minimálně na rubové straně světlejší nebo s kresbou), šupiny na výhonech jsou hustě nahloučené a jejich boční listy se po delších hranách vzájemně dotýkají. Protáhlé vejčité šištice jsou 1,5-2 cm velké a poblíž špičky mají zřetelný hákovitý výrůstek.
- Dlouhověkost
- středněvěký
Nároky na stanoviště
- Faktor světla - slunce
- ✓
- Faktor světla - polostín
- ✓
- Faktor světla - poznámka
- zejména v mládí preferuje mírné zastínění či rozptýlené světlo, později dobře snáší i plné oslunění. V hlubším zástinu rostliny brzy vyvětvují.
- Faktor tepla
- mrazuodolnost je značně proměnlivá a závislá na provenienci osiva. Nejotužilejší typy jsou v oblastech I. a II. dostatečně mrazuvzdorné. Přesto je žádoucí rostliny nevysazovat na průvan a do příliš otevřených a mrazových poloh. Nevyhovují rovněž expozice s intenzivním zimním sluncem. Citlivější exempláře mohou v nepříznivých zimách až středně silně omrzat. Regeneruje zpravidla dobře a rychle.
- Faktor vody
- ideální jsou půdy čerstvě vlhké až středně vlhké, dobře drenážované. Na přílišném suchu se dřevině nedaří. Nízkou vzdušnou vlhkost však toleruje dobře.
- Faktor půdy
- výraznějších nároků nemá, preferuje půdy živné a středně těžké či těžší, vždy dobře propustné a vzdušné.
Užitné vlastnosti
- Období hlavního estetického projevu
- XI-IV.
- Použití
- dosud spíše sbírkový druh, který je však potenciálně velmi atraktivní pro svůj ojedinělý vzhled. Ve vhodných oblastech lze tento taxon doporučit k většímu rozšíření, a to jak do objektů soukromé, tak veřejné zeleně. Vhodný jako solitéra či do menších řidčích skupin.
- Choroby a škůdci
- významnější se nevyskytují.
- Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
- toleruje znečištění a městské prostředí.
Množení
- Množení
- Přímý výsev, Řízkování, Polovyzrálé řízky, Osní řízky, Bazální řízky, Roubování a Roubování - Za kůru
- Množení - poznámka
- Rozmnožován je především generativně. Při výběru osiva je třeba zohledňovat provenienci s ohledem na mrazuodolnost. Méně často je užíváno řízkování. Zřídka se užívá roubování na zeravy.
- Odrůdy
- ´Aureovariegata´- shluky šupinatých jehlic jsou žlutě panašované, někdy celé větvičky, dorůstá až do 10 m.
Celky sbírek
- Celky sbírek v areálu ZF