- Název taxonu
- Pinus flexilis
- Vědecký název taxonu
- Pinus flexilis
- Český název
- borovice ohebná
- Synonyma (zahradnicky používaný název)
- nepoužívají se
- Kategorie
- Druh
- Nadřazená kategorie
- Pinus
Biogeografické regiony
- Biogeografické regiony
- oblast Skalistých hor (severozápad SA) a oblast Sierra Madre (jihozápad SA)
- Biogeografické regiony - poznámka
- rozšířena v západní části Severní Ameriky, především na suchých horských svazích, ale také v okrajových částech prérií, roste od jižní Alberty a Britské Kolumbie až po severní Nové Mexiko, přítomna taktéž v oblasti Nevady a východního Oregonu.
Zařazení
- Pěstitelská skupina
- Jehličnatý strom stálezelený
- Životní forma
- Fanerofyt
Popisné a identifikační znaky
- Habitus
- 20-25 m velký strom, s poměrně hustou a široce rozložitou vejčitě kuželovitou až kulovitou, pravidelnou korunou, dlouhé a ohebné větve jsou postaveny mírně vzhůru, později takřka vodorovně.
- Výhony
- mladé jsou žlutozelené, později žlutohnědé, jemně chlupaté, ovšem brzy olysávající, velmi ohebné.
- Pupeny
- zašpičatělé, vejcovité a pouze slabě pryskyřičnaté.
- Listy
- upořádané po 5-ti ve svazečku, nahloučené zejména štětečkovitě na koncích výhonů, dopředu směřující, modrozelené, zhruba 40-80 x 1 mm velké, tuhé, avšak celokrajné - při dotyku jsou proti srsti hladké a nedrhnoucí, řady průduchů jsou pozorovatelné i na lícové straně jehlice, pochvy opadají již v prvním roce a jsou 12-15 mm dlouhé.
- Plody
- šištice jsou vejcovitě elipsoidní, krátce stopkaté a zhruba 7-15 cm dlouhé, charakteristické tlustými dřevnatými šupinami a žlutými hladkými štítky, na špičce zaokrouhlené a s tupým pupkem, spodní řady šupin jsou nápadně nazpět zahnuté.
- Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
- Pinus strobus - výhony slabé, zelenohnědé a řídce chlupaté, pupeny drobné vejčitě špičaté, jehlice po 5-ti a na hranách jemně pilovité (na omak drhnoucí), na bocích s bělavými pruhy průduchů, 60-120 mm dlouhé, tmavě zelené, jen z dáli slabě namodralé; Pinus peuce - výhony zcela lysé, leskle zelenavé až žlutozelené, jehlice po 5-ti, tenké, zhruba 70-100 mm velké, nahloučené na koncích větviček a nápadně štětečkovitě dopředu směřující, jehlice ostře přišpičatělé, na hranách pilovité, šedavězelené řady průduchů jsou pozorovatelné ze všech stran jehlice.
- Dlouhověkost
- středněvěká
Nároky na stanoviště
- Faktor světla - slunce
- ✓
- Faktor světla - poznámka
- silně světlomilná, snáší pouze lehké přistínění, v opačném případě se záhy vyvětvuje.
- Faktor tepla
- dobře mrazuvzdorná, vhodná především do oblastí II-IV (V).
- Faktor vody
- dobře snáší suchá stanoviště i nižší vzdušnou vlhkost.
- Faktor půdy
- nenáročný druh obstojně rostoucí i na velmi chudých stanovištích, půdách písčitých a kamenitých, ideální polohy jsou na lokalitách spíše živných.
Užitné vlastnosti
- Období hlavního estetického projevu
- X-III
- Použití
- solitéry a rozvolněné skupiny, především jako doplňková dřevina, skrze dlouhé ohebné větve vnáší do kompozice dynamiku.
- Choroby a škůdci
- v oblastech s vyšším výskytem houbových chorob jehlic bývá napadána rzí vejmutovkovou - Cronartium ribicola.
- Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
- spíše pomalurostoucí dřevina, dobře snáší imisní zatížení a městské prostředí.
Množení
- Množení
- Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
- Množení - poznámka
- nejčastěji roubováním na běžnější 5-ti jehličkaté borovice, nejčastěji na P. strobus, také na P. monticola (odolná ke Cronartium ribicola).
Celky sbírek
- Celky sbírek v areálu ZF