Název taxonu
Pinus flexilis
Vědecký název taxonu
Pinus flexilis
Jména autorů, kteří taxon popsali
James
Český název
borovice ohebná
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Pinus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
oblast Skalistých hor (severozápad SA) a oblast Sierra Madre (jihozápad SA)
Biogeografické regiony - poznámka
rozšířena v západní části Severní Ameriky, především na suchých horských svazích, ale také v okrajových částech prérií, roste od jižní Alberty a Britské Kolumbie až po severní Nové Mexiko, přítomna taktéž v oblasti Nevady a východního Oregonu.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý strom stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
20-25 m velký strom, s poměrně hustou a široce rozložitou vejčitě kuželovitou až kulovitou, pravidelnou korunou, dlouhé a ohebné větve jsou postaveny mírně vzhůru, později takřka vodorovně.
Výhony
mladé jsou žlutozelené, později žlutohnědé, jemně chlupaté, ovšem brzy olysávající, velmi ohebné.
Pupeny
zašpičatělé, vejcovité a pouze slabě pryskyřičnaté.
Listy
upořádané po 5-ti ve svazečku, nahloučené zejména štětečkovitě na koncích výhonů, dopředu směřující, modrozelené, zhruba 40-80 x 1 mm velké, tuhé, avšak celokrajné - při dotyku jsou proti srsti hladké a nedrhnoucí, řady průduchů jsou pozorovatelné i na lícové straně jehlice, pochvy opadají již v prvním roce a jsou 12-15 mm dlouhé.
Plody
šištice jsou vejcovitě elipsoidní, krátce stopkaté a zhruba 7-15 cm dlouhé, charakteristické tlustými dřevnatými šupinami a žlutými hladkými štítky, na špičce zaokrouhlené a s tupým pupkem, spodní řady šupin jsou nápadně nazpět zahnuté.
Kůra a borka
zprvu tmavošedá a hladká, později ve vyšším věku šedohnědá rýhovaná.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Pinus strobus - výhony slabé, zelenohnědé a řídce chlupaté, pupeny drobné vejčitě špičaté, jehlice po 5-ti a na hranách jemně pilovité (na omak drhnoucí), na bocích s bělavými pruhy průduchů, 60-120 mm dlouhé, tmavě zelené, jen z dáli slabě namodralé; Pinus peuce - výhony zcela lysé, leskle zelenavé až žlutozelené, jehlice po 5-ti, tenké, zhruba 70-100 mm velké, nahloučené na koncích větviček a nápadně štětečkovitě dopředu směřující, jehlice ostře přišpičatělé, na hranách pilovité, šedavězelené řady průduchů jsou pozorovatelné ze všech stran jehlice.
Dlouhověkost
středněvěká

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - poznámka
silně světlomilná, snáší pouze lehké přistínění, v opačném případě se záhy vyvětvuje.
Faktor tepla
dobře mrazuvzdorná, vhodná především do oblastí II-IV (V).
Faktor vody
dobře snáší suchá stanoviště i nižší vzdušnou vlhkost.
Faktor půdy
nenáročný druh obstojně rostoucí i na velmi chudých stanovištích, půdách písčitých a kamenitých, ideální polohy jsou na lokalitách spíše živných.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
X-III
Použití
solitéry a rozvolněné skupiny, především jako doplňková dřevina, skrze dlouhé ohebné větve vnáší do kompozice dynamiku.
Choroby a škůdci
v oblastech s vyšším výskytem houbových chorob jehlic bývá napadána rzí vejmutovkovou - Cronartium ribicola.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
spíše pomalurostoucí dřevina, dobře snáší imisní zatížení a městské prostředí.

Množení

Množení
Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
Množení - poznámka
nejčastěji roubováním na běžnější 5-ti jehličkaté borovice, nejčastěji na P. strobus, také na P. monticola (odolná ke Cronartium ribicola).

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF