Nastavit... Nenalezen tiket pro porovnání
Název taxonu
Pinus flexilis
Vědecký název taxonu
Pinus flexilis
Jména autorů, kteří taxon popsali
James
Český název
borovice ohebná
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Pinus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
oblast Skalistých hor (severozápad SA) a oblast Sierra Madre (jihozápad SA)
Biogeografické regiony - poznámka
rozšířena v západní části Severní Ameriky, především na suchých horských svazích, ale také v okrajových částech prérií, roste od jižní Alberty a Britské Kolumbie až po severní Nové Mexiko, přítomna taktéž v oblasti Nevady a východního Oregonu.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý strom stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
20-25 m velký strom, s poměrně hustou a široce rozložitou vejčitě kuželovitou až kulovitou, pravidelnou korunou, dlouhé a ohebné větve jsou postaveny mírně vzhůru, později takřka vodorovně.
Výhony
mladé jsou žlutozelené, později žlutohnědé, jemně chlupaté, ovšem brzy olysávající, velmi ohebné.
Pupeny
zašpičatělé, vejcovité a pouze slabě pryskyřičnaté.
Listy
upořádané po 5-ti ve svazečku, nahloučené zejména štětečkovitě na koncích výhonů, dopředu směřující, modrozelené, zhruba 40-80 x 1 mm velké, tuhé, avšak celokrajné - při dotyku jsou proti srsti hladké a nedrhnoucí, řady průduchů jsou pozorovatelné i na lícové straně jehlice, pochvy opadají již v prvním roce a jsou 12-15 mm dlouhé.
Plody
šištice jsou vejcovitě elipsoidní, krátce stopkaté a zhruba 7-15 cm dlouhé, charakteristické tlustými dřevnatými šupinami a žlutými hladkými štítky, na špičce zaokrouhlené a s tupým pupkem, spodní řady šupin jsou nápadně nazpět zahnuté.
Kůra a borka
zprvu tmavošedá a hladká, později ve vyšším věku šedohnědá rýhovaná.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Pinus strobus - výhony slabé, zelenohnědé a řídce chlupaté, pupeny drobné vejčitě špičaté, jehlice po 5-ti a na hranách jemně pilovité (na omak drhnoucí), na bocích s bělavými pruhy průduchů, 60-120 mm dlouhé, tmavě zelené, jen z dáli slabě namodralé; Pinus peuce - výhony zcela lysé, leskle zelenavé až žlutozelené, jehlice po 5-ti, tenké, zhruba 70-100 mm velké, nahloučené na koncích větviček a nápadně štětečkovitě dopředu směřující, jehlice ostře přišpičatělé, na hranách pilovité, šedavězelené řady průduchů jsou pozorovatelné ze všech stran jehlice.
Dlouhověkost
středněvěká

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - poznámka
silně světlomilná, snáší pouze lehké přistínění, v opačném případě se záhy vyvětvuje.
Faktor tepla
dobře mrazuvzdorná, vhodná především do oblastí II-IV (V).
Faktor vody
dobře snáší suchá stanoviště i nižší vzdušnou vlhkost.
Faktor půdy
nenáročný druh obstojně rostoucí i na velmi chudých stanovištích, půdách písčitých a kamenitých, ideální polohy jsou na lokalitách spíše živných.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
X-III
Použití
solitéry a rozvolněné skupiny, především jako doplňková dřevina, skrze dlouhé ohebné větve vnáší do kompozice dynamiku.
Choroby a škůdci
v oblastech s vyšším výskytem houbových chorob jehlic bývá napadána rzí vejmutovkovou - Cronartium ribicola.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
spíše pomalurostoucí dřevina, dobře snáší imisní zatížení a městské prostředí.

Množení

Množení
Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
Množení - poznámka
nejčastěji roubováním na běžnější 5-ti jehličkaté borovice, nejčastěji na P. strobus, také na P. monticola (odolná ke Cronartium ribicola).

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF