- Název taxonu
- Pinus monticola
- Vědecký název taxonu
- Pinus monticola
- Český název
- borovice pohorská
- Synonyma (zahradnicky používaný název)
- nepoužívají se
- Kategorie
- Druh
- Nadřazená kategorie
- Pinus
Biogeografické regiony
- Biogeografické regiony
- oblast Skalistých hor (severozápad SA) a oblast Sierra Madre (jihozápad SA)
- Biogeografické regiony - poznámka
- přirozeně rozšířena v horských lesích v západních částech USA a Kanady, od Britské Kolumbie až po severní oblasti v Kalifornii.
Zařazení
- Pěstitelská skupina
- Jehličnatý strom stálezelený
- Životní forma
- Fanerofyt
Popisné a identifikační znaky
- Habitus
- 20-25 (30) m velký strom, s poměrně hustou přeslenitě stavěnou korunou, zejména v mládí úzce kuželovitou, později však až válcovitou, s větvemi takřka vodorovně rozloženými, jen na koncích lehce vystoupavě orientovanými.
- Výhony
- žlutavé až červenohnědé mladé výhony jsou jemně a krátce chlupaté.
- Pupeny
- nápadně špičaté, vejcovité a pryskyřičnaté.
- Listy
- upořádané po 5-ti ve svazečku, celkově šedavě zelené (na bocích jehlice bělavě sivé), zhruba 60-110 x 0,7-1 mm velké, relativně tuhé, na koncích tupě zašpičatělé, velmi jemně oddáleně pilovité na svém okraji, s pochvami až 1,8 cm velkými a opadavými již v prvním roce.
- Plody
- šištice obvykle 10-25 x 3-4 cm velké a žlutohnědé, zřetelně k oběma koncům zúžené, mírně zakřivené a potřísněné pryskyřicí, plodní šupiny jen tence dřevnaté až kožovité, spodní nazpět zahnuté, štítky jsou tenké, na hřbetní straně jen nevýrazně vypouklé, avšak s podélným kýlem a ostrým okrajem, pupek je tmavě hnědý, špičatý.
- Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
- Pinus strobus - širší kuželovitá koruna se v průběhu stárnutí mění na korunu malebně nepravidelnou, mladé výhony jsou tenké zelenavé, jen řídce chlupaté (alespoň pod svazečky jehlic), jehlice jsou pilovité na okraji, na líci nápadně tmavo zelené, na bocích s bělavými pruhy průduchů, celkově z dálky modrozelené, šištice zřetelně pryskyřičnaté, podlouhlé, prohlé, plodní šupiny mají plochý, matně hnědý štítek; Pinus peuce - užší a pravidelně kuželovitá koruna, jehlice více přitisklé k větvičce, řady průduchů jsou pozorovatelné i na hřbetě jehlice, větvička lysá, lesklá, žlutozelená, šištice mohutnější, plodní šupiny šištic širší, vyklenuté a nažloutlé.
- Dlouhověkost
- středněvěká
Nároky na stanoviště
- Faktor světla - slunce
- ✓
- Faktor světla - polostín
- ✓
- Faktor světla - poznámka
- v mladším věku toleruje i dílčí přistínění podobně jako P. strobus či P. parviflora, v dospělosti je dřevinou plně světlomilnou.
- Faktor tepla
- poměrně dobře mrazuvzdorná, vhodná do oblastí II-IV.
- Faktor vody
- pro její pěstování jsou vhodnější stanoviště poněkud vlhčí, ideálně alespoň čerstvě vlhké, preferuje rovněž vyšší vzdušnou vlhkost, vůči suchému vzduchu je tolerantní.
- Faktor půdy
- poměrně nenáročný druh, při dostatečné půdní vlhkosti a propustnosti půd roste dobře i na stanovištích minerálně chudých, písčitých a kamenitých.
Užitné vlastnosti
- Období hlavního estetického projevu
- X-III
- Použití
- dosud poněkud méně rozšířený a používaný druh, vhodný pro solitérní i skupinové použití, především jako doplňková dřevina, cenná svým vztahem ke světlu a vyšší odolností k houbovým chorobám vyskytujícím se především na jehlicích (zejména ve srovnání s dalšími 5-ti jehličkatými druhy borovic).
- Choroby a škůdci
- poněkud vyšší citlivost k napadení rzí vejmutovkovou - Cronartium ribicola.
- Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
- snáší imisní zatížení a městské prostředí.
Množení
- Množení
- Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
- Množení - poznámka
- původní druh především generativně, zřídka roubováním.
Celky sbírek
- Celky sbírek v areálu ZF