- Název taxonu
- Picea asperata
- Vědecký název taxonu
- Picea asperata
- Český název
- smrk štětinatý
- Synonyma (zahradnicky používaný název)
- nepoužívají se
- Kategorie
- Druh
- Nadřazená kategorie
- Picea
Biogeografické regiony
- Biogeografické regiony
- Iránsko-turanská oblast
- Biogeografické regiony - poznámka
- vysokohorské lesy v západní Číně, zejména v provincii S´čchuan, až do výšky kolem 3 500m.n.m.
Zařazení
- Pěstitelská skupina
- Jehličnatý strom stálezelený
- Životní forma
- Fanerofyt
Popisné a identifikační znaky
- Habitus
- 15-20m velký strom, s řidší a poněkud nepravidelnou kuželovitou až široce kuželovitou korunou
- Výhony
- světlé šedožluté, starší nahnědlé, řídce chlupaté a matné, naběhlé listové polštářky
- Pupeny
- žlutavě hnědé až hnědé, nápadně kuželovité a zejména u báze pryskyřičnaté, šupiny na špičce pupenů mohou být odstáté až mírně nazpět zahnuté
- Listy
- na horní straně větvičky odstáté, směřující mírně dopředu, na spodní části rozčísnuté, jehlice tuhé, špičaté, bodavé, zhruba 10-20 x 1mm velké, modrozelené nebo šedozelené, čtyřhranné, na všech stranách s bělavými řadami průduchů, na bujných výhonech často jehlice zakřivené (za světlem)
- Plody
- válcovité 8-10 x 3-4 cm velké šištice jsou kaštanově hnědé, mají zaokrouhlené, kožovité, tuhé šupiny
- Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
- Picea pungens - radiálně postavené, rovné, tuhé a bodavé jehlice, žlutohnědě až oranžovohnědě zbarvený výhon, suchý rozetkovitý pupen, Picea glauca - výhony šedožluté až šedobílé, pupeny suché, jehlice šavlovitě zakřivené, ve spodní části větvičky hřebenitě postavené
- Dlouhověkost
- krátkověký až středněvěký
Nároky na stanoviště
- Faktor světla - slunce
- ✓
- Faktor světla - polostín
- ✓
- Faktor světla - poznámka
- v mládí toleruje i zastínění, v dospělosti světlomilný až do polostínu, jinak vyholuje
- Faktor tepla
- dobře mrazuvzdorný, vhodný do oblastí II.-III. (IV.)
- Faktor vody
- vyžaduje vyšší vzdušnou i půdní vlhkost, nejlépe půdy čerstvě vlhké
- Faktor půdy
- poměrně nenáročný, dobře roste i na chudých a kamenitých podkladech, kde však musí být zajištěna ještě vyšší vlhkost půdy, ideálně roste na stanovištích živných a půdách hlubokých hlinitých
Užitné vlastnosti
- Období hlavního estetického projevu
- X-III
- Použití
- méně známý druh, spíše sbírkový, doplňkový, zajímavost, solitéry či menší skupinky, náročnější alternativa k smrku pichlavému
- Choroby a škůdci
- korovnice - suché oblasti
- Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
- spíše pomalu rostoucí dřevina, toleruje znečištěné ovzduší
Množení
- Množení
- Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
- Množení - poznámka
- základní druh u nás ponejvíce roubováním, kultivary se prakticky nepěstují