Název taxonu
Ficus leprieuri
Vědecký název taxonu
Ficus leprieuri
Jména autorů, kteří taxon popsali
Miquel (1867)
Český název
fíkovník trojúhlý
Synonyma (zahradnicky používaný název)
Ficus triangularis Warb., Ficus furcata Warb.
Autor
Jiří Uher (ji_uher@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Vnitrodruhové jednotky
var. intermedia Hutch.

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Paleotropická květenná říše a Konžsko-guinejská oblast
Biogeografické regiony - poznámka
Tropická západní Afrika ze Senegambie do Zaire a Angoly

Zařazení

Fytocenologický původ
efylofyt - světliny v suchých lesích, často podél potoků do 1200 m n.m.
Pěstitelská skupina
Interiérová rostlina okrasná listem, Listnatý strom stálezelený a Liána stálezelená
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
strom nebo liána (škrtič?)
Výhony
letorosty tenké, lysé, sivé, střídavě olistěné
Listy
obvejčitě trojúhlé, často na vrcholu uťaté, lysé, vespod s vidlicovitě rozeklanou, purpurovou primární nervaturou; palisty pýřité, opadavé
Květenství
drobná, přisedlá, okrouhlá receptakula uzavírající květy, s vyniklými ostiolami, zelenožlutá nebo načervenalá; často v úžlabních shlucích
Květy
drobné s načervenalými tepaly - samčí obvykle s jedinou tyčinkou, v sykoniu pouze s kvěry hálkovými
Opylovací poměry
Cizosprašná
Plody
drobné ledvinité nažky
Semena
neoddělitelná od nažek
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
proměnlivý taxon, blízký v sekci Galoglychia neméně polymorfním druhům F. craterostoma Mildbr.& Burrett a F. lingua Warb. (F. buxifolia DeWild.) - oba s neopadavými, zevnitř bělavě pýřitými palisty a s listy v poměru k délce výrazně užšími; často také zaměňován s nepříbuzným F. deltoidea Jack., kompaktním epifytem se zalamovaným větvením a listy obvejčitě lopatkovitými s bledou primární nervaturou
Dlouhověkost
dlouhověká

Doba kvetení

Začátek doby kvetení
Leden
Konec doby kvetení
Prosinec
Doba kvetení - poznámka
kvete a plodí za dostatku světla, ochotněji po suché periodě

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - polostín
Faktor světla - poznámka
k nedostatku světla citlivější než jiné fíkusy: množení 16-32 klux, produkce 64-80 klux; k déledobému uchování kvality u spotřebitele alespoň 4.0 klux
Faktor tepla
20°C-24°C množení (se spodním vytápěním), poté 20°C-24°C / 20°C létě (za vyšší RVV i optimum tepot vyšší), 18°C-20°C v zimě
Faktor vody
RVV: produkce 80% a více, prodejní haly 60%-80%, v bytech obecně druhy sekce Galoglychia méně náročné na vzdušnou vlhkost
Faktor půdy
především vzdušný a propustný substrát; produkce zpravidla v baltské rašelině s pH5.5-6.5

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
celoročně
Choroby a škůdci
rzi (Physopella, Cerotelium) a početné deuteromycety (Colletotrichum, Macrophoma, Diplodia, Septoria, Glomerella, Cercospora, Pellicularia, Corynespora); ze škůdců svilušky (Eotetranychus, Aceria), červci (Planococcus, Ceroplastes, Paratachardina), třásněnky (Gynaikothrips), molice (Singhiella, Paraleyrodes), bejlomorky (Horidiplosis), háďátka rodů Pratylenchus a Aphelenchoides
Doporučený spon pro výsadbu
produkce: 6 cm množárenské hrnky 128-160 /m2; v konečných 10 cm hrnkách 36-48 /m2

Množení

Množení
Řízkování, Vrcholové řízky, Osní řízky a „in vitro“ (mikropropagace)
Množení - poznámka
především vrcholové řízky s 3-5 listy - rychleji zakoření a rychleji rostou; soliterně do 6 cm sadbovačů
Mezihrnky
řízky - multipack nebo hrnky 6 cm, přehrnkování do konečných hrnků
Konečné hrnky
obvykle hrnky 10 (12) cm
Retardace
ne
Květní tvorba
exaktní data chybí; tvorbu receptakulí podporuje krátkodobé vyschnutí substrátu při zvýšené světelné intenzitě
Reakční doba
doposud neověřována
Doba kultivace
v 12 cm hrnkách v létě čtrnáct - šestnáct týdnů, v zimě zhruba 20 týdnů
Odrůdy
stará odrůda ´Variegata´s listy bíle pestrými

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF

Ostatní

VBN statistiky
VBN 2010: 828 tis. prod.hrnků v kategorii "Ficus overig" (téměř 2.5 mil. eur), z toho téměř 44% Ficus lyrata, data pro ostatní druhy sekce Galoglychia nedostupná. -- VBN 2005: "Ficus overig" 860 tis. hrnků, z toho 42 tis. rostlin Ficus natalensis (152000 eur) a 30 tis. Ficus lingua (VBN 1990: jen 16 tis. F. natalensis a 1 tis.hrnků F. Lingua)
Poznámka
Ficus leprieuri bývá dnes často redukován na poddruh jihoafrického Ficus natalensis Hochstt.

Grafické přílohy

  • Ficus leprieuri ´Variegata´

  • Ficus leprieuri - list

  • Ficus deltoidea - list

  • Ficus luteolata - list

  • Ficus leprieuri ´Trinova´

  • Ficus deltoidea

  • Ficus lingua ´Triangel´