Název taxonu
Pinus heldreichii
Vědecký název taxonu
Pinus heldreichii
Jména autorů, kteří taxon popsali
Christ.
Český název
borovice Heldreichova
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se, někdy zahrnuje příbuzný druh Pinus leucodermis
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Pinus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Atlanticko-eurosibiřská oblast a Mediterránní oblast
Biogeografické regiony - poznámka
rozšířena především ostrůvkovitě, zejména v subalpínském pásmu v Albánii, Bulharsku, Řecku, bývalé Jugoslávii či v jižní Itálii, často v polohách od 1500 až do 2 200 m.n.m.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý strom stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
15-20 m velký strom, zprvu s kuželovitou korunou, později s korunou vejčitě kuželovitou, živě zeleného zbarvení.
Výhony
mladé výhony jsou šedé barvy, často ojíněné, od druhého roku světle hnědé, nápadné listové polštářky mají podobu "hadí kůže".
Pupeny
kuželovité až vejčitě kuželovité, zřetelně zašpičatělé, hnědé a s bělavou špičkou, suché.
Listy
upořádané po dvou ve svazečku, tuhé a pichlavé, 60-90 x 1,5 mm velké, lesklé, na koncích větví štětečkovitě uspořádané, mladé pochvy mají bělavou barvu a jsou zhruba 12 mm dlouhé.
Plody
protáhle vejčité 6-8 x 3 cm velké šištice mají světle hnědou barvu, jsou papírovitě měkké, štítky plodních šupin jsou slabě lesklé, zvláště na bázi šištice jehlancovitě vyklenuté, zakončeny krátkým hrotem.
Kůra a borka
v mládí šedá až šedohnědá, hladká, po 40 či 50 roku života se borka mění v pravidelně políčkovitě rozpukanou.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Pinus leucodermis - větší vzrůstem, až 30 m velká, borka již záhy s nepravidelně odlupčitými šupinami, výhony mají šedobělavé zabarvení ještě na tříletém dřevě, jehlice nahloučené ještě více na koncích větví, šištice pevnější, s kuželovitým štítkem, jsou zakončeny zakřiveným hrotem; Pinus nigra - delší až 150 mm dlouhé, sytě tmavě zelené jehlice, pryskyřičnatý pupen, výhony žluto až oranžovohnědé, po opadu jehlic pokryté hrubými šedavými šupinami, šištice pevné, pravidelné, plodní štítky světle hnědé, lesklé, s brzy opadávajícím hrotem.
Dlouhověkost
středněvěká

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - poznámka
výrazně světlomilný druh, kterému se nejlépe daří na otevřených a hojně osvětlených stanovištích.
Faktor tepla
omezeně mrazuvzdorná, nejlépe prosperuje v oblastech I-III, ve vyšších polohách v ČR bývá poškozována mrazy.
Faktor vody
dobře toleruje nižší vzdušnou i půdní vlhkost, dobře přizpůsobivá.
Faktor půdy
velmi nenáročný druh, na hloubku ani úrodnost půd nemá zvláštních nároků, roste jak na kamenitých, tak i písčitých podkladech, ve volné přírodě se vyskytuje často na suchých vápencových svazích.
Faktor půdy - vápnomilný

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
X-III
Použití
solitéry a skupiny, především jako doplňková dřevina, do chudých stanovišť, na skalnaté partie, nejlépe do vápníkem bohatých půd, zajímavá kontrastem lesklého živě zeleného zbarvení jehlic a hladkých, později kostečkatých šedobělavých kmenů.
Choroby a škůdci
v posledních letech v některých oblastech trpí ve zvýšené míře houbovými chorobami na jehlicích, zvláště je poškozována patogenem Sphaeropsis sapinea.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
dobře snáší imisní zatížení.

Množení

Množení
Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
Množení - poznámka
základní druh především generativně, kultivary roubováním.
Odrůdy
´Satelit´ - úzká vzpřímeně rostoucí forma, až 6-8m vysoká, ´Pygmea´ - zakrsle kulovitý vzrůst, 2-3 m.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF