Název taxonu
Juniperus horizontalis
Vědecký název taxonu
Juniperus horizontalis
Jména autorů, kteří taxon popsali
Moench
Český název
jalovec polehlý
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se.
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Juniperus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Cirkumboreální oblast, oblast Skalistých hor (severozápad SA) a Severoamerická atlantická oblast (východ SA)
Biogeografické regiony - poznámka
značně rozsáhlý areál rozšíření v Severní Americe zahrnující jižní oblasti Kanady a prakticky celý sever USA v pásu od východního pobřeží až po Skalisté hory. Hojně zastoupen na skalách, píscích, ale i na březích řek a jezer.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý keř stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
0,2-0,5 (0,75) m velký, poléhavý až plazivý keř se šlahounovitými (bičovitými) až hadovitými k zemi přilehlými větvemi (výjimečně s větvemi vystoupavě orientovanými), které jsou dále krátce a bohatě rozvětveny.
Výhony
drobné, oválné, asi 1 mm silné, po rozemnutí aromatické, avšak výrazněji nepáchnou.
Listy
nese jehlice dvojího typu. Převažující šupinovité jehlice jsou zpravidla modrozelené až šedozelené, vejčité až podlouhlé a jsou zakončeny zřetelnou protáhlou špičkou, která mírně odstává od větvičky. V zimě a v předjaří bývají nahnědlé, bronzové či do vínova zabarvené. Juvenilní jehlicovité jehlice převažují u některých kultivarů. Alespoň část z nich je uspořádána v přeslenech po třech. Některé pouze po dvou proti sobě. Tyto jehlice jsou zhruba 3-6 mm dlouhé a zřetelně šikmo odstávají od větvičky.
Plody
rostliny bývají nejčastěji dvojdomé. Zralé šištice jsou smáčkle kulovité, na povrchu hrbolkaté a dosahují 6-8 mm v průměru. Ve zralosti jsou tmavě modré a šedavě ojíněné. Dozrávají zpravidla druhým rokem.
Kůra a borka
šedohnědá, slabě šupinovitě odlupčitá, nevýznamná.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Juniperus sabina - keř s charakteristicky vystoupavě orientovanými větvemi a matně tmavozeleným zbarvením jehlic. Šupinovité jehlice zřetelně dominují a jsou zhruba 1-1,2 mm dlouhé, zakončené krátkou špičkou nebo tupé, špičkou k větvičce volně přitisklé. Jehlicovité listy (juvenilní) jsou obvykle 3-4 mm dlouhé, ostře špičaté, uspořádané vždy vstřícně po dvou. Od větvičky zřetelně odstávají a jejich báze sbíhá po větvičce. Na svrchní straně mají vedle bělavé kresby střední zelené žebro.
Dlouhověkost
krátkověký až středněvěký

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - poznámka
značně světlomilný druh, který vyžaduje dostatek přímého osvětlení, výborně snáší úpal, s ohledem na charakter růstu je třeba zvláště dbát na výběr stanoviště a jeho širšího kontextu (nejen přímá míra zastínění, ale i nepřímá skrze úrodnost půdy versus stupeň možného zaplevelení, opad listů v okolí apod.).
Faktor tepla
dostatečně mrazuvzdorný, vhodný do oblastí I-IV.
Faktor vody
velmi nenáročný a přizpůsobivý. Dobře roste i na značně suchých lokalitách, rovněž tak na vlhkých lokalitách (pokud není limitován ostatní vegetací). Výborně prosperuje také na skalách. Toleruje aridní klima a přehřívané povrchy.
Faktor půdy
Nenáročný. Spokojí se s minimálním půdním profilem. Velmi dobře roste prakticky kdekoliv, a to jak na půdách vápenitých, tak i na půdách kyselých, písčitých, kamenitých a minerálně velmi chudých.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
XI-IV.
Použití
v současnosti hojně používaný a oblíbený druh. Zejména vhodný pro skupinové a půdopokryvné výsadby do zahradního detailu, především do soukromé zeleně, na alpina, ke kamenům, betonovým a dlážděným povrchům, na střešní zahrady atd.
Choroby a škůdci
významnější se nevyskytují.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
velmi dobře snáší znečištění a mětské prostředí, toleruje přehřívané povrchy.

Množení

Množení
Řízkování, Polovyzrálé řízky, Osní řízky a Bazální řízky
Množení - poznámka
základní druh se v Evropě prakticky nepěstuje. Četné kultivary se rozmnožují výhradně řízkováním.
Odrůdy
´Bar Harbour´- šedomodré zbarvení jehlic,polštářovitý vzrůst, v zimně purpurový nádech, poněkud více jehlicovitých, do 0,3 m; ´Blue Chip´ - šedomodré zbarvení jehlic, šikmo vystoupavé větévky, zřetelně převažují jehlice jehlicovité, do 0,3 m; ´Douglasii´ - kobercovitý vzrůst, převážně šupinaté olistění, modravý vzhled na zimu do purpurova, 0,3 m; ´Glauca´ - ploše poléhavý vzrůst, šlahounovité letorosty, bujný vzrůst, modravý vzhled, převážně šupinovité ojehličení, do 0,4; ´Plumosa´- postranní větve poněkud vystoupavé, později rovněž polehlé, šedozelené ojehličení, husté, jehlice převážně jehlicovité, na podzim do vínově purpurové až bronzové, do 0,5; ´Prince of Wales´- ojehličení obojí, nejprve modravě zelené, později živě zelené, v zimě do purpurova, do 0,15 m; ´Prostrata´- kobercovitě poléhavý vzrůst, strnulý vzhled, vystoupavé špičky větví, převážně jehlicovité ojehličení, v zimě do bronzova, do 0,3 m; ´Wiltonii´- kobercovitě poléhavý, převážně šupinovité jehlice, stříbřitě modrý vzhled, do 0,15 m.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF