Nastavit... Nenalezen tiket pro porovnání
Název taxonu
Juniperus horizontalis
Vědecký název taxonu
Juniperus horizontalis
Jména autorů, kteří taxon popsali
Moench
Český název
jalovec polehlý
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se.
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Juniperus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Cirkumboreální oblast, oblast Skalistých hor (severozápad SA) a Severoamerická atlantická oblast (východ SA)
Biogeografické regiony - poznámka
značně rozsáhlý areál rozšíření v Severní Americe zahrnující jižní oblasti Kanady a prakticky celý sever USA v pásu od východního pobřeží až po Skalisté hory. Hojně zastoupen na skalách, píscích, ale i na březích řek a jezer.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý keř stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
0,2-0,5 (0,75) m velký, poléhavý až plazivý keř se šlahounovitými (bičovitými) až hadovitými k zemi přilehlými větvemi (výjimečně s větvemi vystoupavě orientovanými), které jsou dále krátce a bohatě rozvětveny.
Výhony
drobné, oválné, asi 1 mm silné, po rozemnutí aromatické, avšak výrazněji nepáchnou.
Listy
nese jehlice dvojího typu. Převažující šupinovité jehlice jsou zpravidla modrozelené až šedozelené, vejčité až podlouhlé a jsou zakončeny zřetelnou protáhlou špičkou, která mírně odstává od větvičky. V zimě a v předjaří bývají nahnědlé, bronzové či do vínova zabarvené. Juvenilní jehlicovité jehlice převažují u některých kultivarů. Alespoň část z nich je uspořádána v přeslenech po třech. Některé pouze po dvou proti sobě. Tyto jehlice jsou zhruba 3-6 mm dlouhé a zřetelně šikmo odstávají od větvičky.
Plody
rostliny bývají nejčastěji dvojdomé. Zralé šištice jsou smáčkle kulovité, na povrchu hrbolkaté a dosahují 6-8 mm v průměru. Ve zralosti jsou tmavě modré a šedavě ojíněné. Dozrávají zpravidla druhým rokem.
Kůra a borka
šedohnědá, slabě šupinovitě odlupčitá, nevýznamná.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Juniperus sabina - keř s charakteristicky vystoupavě orientovanými větvemi a matně tmavozeleným zbarvením jehlic. Šupinovité jehlice zřetelně dominují a jsou zhruba 1-1,2 mm dlouhé, zakončené krátkou špičkou nebo tupé, špičkou k větvičce volně přitisklé. Jehlicovité listy (juvenilní) jsou obvykle 3-4 mm dlouhé, ostře špičaté, uspořádané vždy vstřícně po dvou. Od větvičky zřetelně odstávají a jejich báze sbíhá po větvičce. Na svrchní straně mají vedle bělavé kresby střední zelené žebro.
Dlouhověkost
krátkověký až středněvěký

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - poznámka
značně světlomilný druh, který vyžaduje dostatek přímého osvětlení, výborně snáší úpal, s ohledem na charakter růstu je třeba zvláště dbát na výběr stanoviště a jeho širšího kontextu (nejen přímá míra zastínění, ale i nepřímá skrze úrodnost půdy versus stupeň možného zaplevelení, opad listů v okolí apod.).
Faktor tepla
dostatečně mrazuvzdorný, vhodný do oblastí I-IV.
Faktor vody
velmi nenáročný a přizpůsobivý. Dobře roste i na značně suchých lokalitách, rovněž tak na vlhkých lokalitách (pokud není limitován ostatní vegetací). Výborně prosperuje také na skalách. Toleruje aridní klima a přehřívané povrchy.
Faktor půdy
Nenáročný. Spokojí se s minimálním půdním profilem. Velmi dobře roste prakticky kdekoliv, a to jak na půdách vápenitých, tak i na půdách kyselých, písčitých, kamenitých a minerálně velmi chudých.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
XI-IV.
Použití
v současnosti hojně používaný a oblíbený druh. Zejména vhodný pro skupinové a půdopokryvné výsadby do zahradního detailu, především do soukromé zeleně, na alpina, ke kamenům, betonovým a dlážděným povrchům, na střešní zahrady atd.
Choroby a škůdci
významnější se nevyskytují.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
velmi dobře snáší znečištění a mětské prostředí, toleruje přehřívané povrchy.

Množení

Množení
Řízkování, Polovyzrálé řízky, Osní řízky a Bazální řízky
Množení - poznámka
základní druh se v Evropě prakticky nepěstuje. Četné kultivary se rozmnožují výhradně řízkováním.
Odrůdy
´Bar Harbour´- šedomodré zbarvení jehlic,polštářovitý vzrůst, v zimně purpurový nádech, poněkud více jehlicovitých, do 0,3 m; ´Blue Chip´ - šedomodré zbarvení jehlic, šikmo vystoupavé větévky, zřetelně převažují jehlice jehlicovité, do 0,3 m; ´Douglasii´ - kobercovitý vzrůst, převážně šupinaté olistění, modravý vzhled na zimu do purpurova, 0,3 m; ´Glauca´ - ploše poléhavý vzrůst, šlahounovité letorosty, bujný vzrůst, modravý vzhled, převážně šupinovité ojehličení, do 0,4; ´Plumosa´- postranní větve poněkud vystoupavé, později rovněž polehlé, šedozelené ojehličení, husté, jehlice převážně jehlicovité, na podzim do vínově purpurové až bronzové, do 0,5; ´Prince of Wales´- ojehličení obojí, nejprve modravě zelené, později živě zelené, v zimě do purpurova, do 0,15 m; ´Prostrata´- kobercovitě poléhavý vzrůst, strnulý vzhled, vystoupavé špičky větví, převážně jehlicovité ojehličení, v zimě do bronzova, do 0,3 m; ´Wiltonii´- kobercovitě poléhavý, převážně šupinovité jehlice, stříbřitě modrý vzhled, do 0,15 m.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF