Název taxonu
Juniperus procumbens
Vědecký název taxonu
Juniperus procumbens
Jména autorů, kteří taxon popsali
Sieb. ex Miq.
Český název
jalovec poléhavý
Synonyma (zahradnicky používaný název)
nepoužívají se
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Juniperus

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Čínsko-japonská oblast
Biogeografické regiony - poznámka
rozšířen v Japonsku, zejména v horách a na pobřeží.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý keř stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
0,4-0,5 (0,6) m vysoký, hustě stavěný a široce rozložitě rostoucí poléhavý keř, na koncích s mírně vystoupavými výhony, které jsou krátké, ocasaté a bohatě větvené.
Výhony
mladé výhony poměrně silné, tuhé a sivě zbarvené (ojíněné), starší hnědé.
Listy
jsou výhradně jehlicovité, od větvičky šikmo odstávající, uspořádané velmi hustě v trojčetných přeslenech. Obvykle jsou 3-6 mm velké, na svrchní straně žlábkovité, sivě zabarvené a se zeleným středním pruhem, na rubové straně modrozelené. Bazální část jehlice sbíhá po výhonu a je k výhonu lehce přitisklá. Na bázi jehlice jsou po stranách dvě bělavé skvrny. Jehlice vytrvávají na rostlině ještě několik let po jejich odumření.
Plody
smáčkle kulovité zdužnatělé šištice jsou nejprve zelené, později tmavomodré až tmavěhnědomodré, na povrchu ojíněné, jsou obvykle 7-9 mm velké.
Kůra a borka
drobně šupinatě odlupčitá a červenavěhnědá. S ohledem na charakter růstu málo významná.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Juniperus squamata - mladé výhony jsou poměrně tlusté a zelené, bez ojínění, výhradně jehlicovité jehlice jsou uspořádány po třech v přeslenu, báze jehlice sbíhá po větvičce a je k ní lehce přisedlá. Jehlice jsou na svrchní straně sivé, na rubu však zelené a s rýhou. V bazální části je jehlice bez kresby (bělavých sktvrn). Šištice vejčité, ve zralosti takřka černé; Juniperus communis - vystoupavá vřetenovitá či kuželovitá koruna, větvičky nepřevisavé, výhony světle hnědé, jehlice kratší (10-15 mm), na svrchní straně s nápadnou bělavou kresbou a tamtéž bez vyniklého zeleného středového žebra, celkově stříbřitě tmavo zelené, jehlice na bázi nesbíhají po výhonu.
Dlouhověkost
v ČR krátkověký

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - polostín
Faktor světla - poznámka
podobně jako J. squamata, a snad ještě lépe, toleruje i polostinná stanoviště nebo lokality s rozptýleným světlem.
Faktor tepla
zdá se dostatečně mrazuvzdorný, vhodný do použití především v oblastech II-III.
Faktor vody
mezi jalovci náročnější druh vyžadující alespoň středně vlhké půdy. Lépe vždy půdy se stabilní vlhkostí a nevysychající. Vhodnější jsou rovněž lokality s vyšší vzdušnou vlhkostí.
Faktor půdy
nejvhodnější jsou hlinité a celkově těžší půdy. Na lehkých půdách roste dobře jen při zajištění jejich stabilního zásobení vodou. Na zásobu živin v půdě je nenáročný.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
XI.-IV.
Použití
dosud málo používaný, ale perspektivní druh vhodný do vlhčích stanovišť. Cenný svou tolerancí k dílčímu přistínění. Vhodný především do nízkých skupin či na půdopokryvy v zahradním detailu.
Choroby a škůdci
v aridních oblastech nebo na suchých lokalitách náchylný k poškození savými škůdci (štítenky, puklice aj.).
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
dobře snáší znečištění a městské prostředí.

Množení

Množení
Přímý výsev, Řízkování, Polovyzrálé řízky, Osní řízky a Bazální řízky
Množení - poznámka
nejčastěji řízkováním.
Odrůdy
´Nana´- 0,2-0,3 vysoký, velmi hustý, poléhavě rozprostřený.

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF