Název taxonu
Pinus rotundata
Vědecký název taxonu
Pinus rotundata
Jména autorů, kteří taxon popsali
Link.
Český název
borovice zaoblená
Synonyma (zahradnicky používaný název)
Pinus uncinata var. rotundata
Autor
Pavel Bulíř (pavel_bul_@unknown.cz)
Kategorie
Druh
Nadřazená kategorie
Pinus mugo

Biogeografické regiony

Biogeografické regiony
Atlanticko-eurosibiřská oblast
Biogeografické regiony - poznámka
horské a podhorské, především zrašelinělé lokality v Alpách, Karpatech a Hercyniku. V České republice rozšířena zejména v Jeseníkách, v Krkonoších, Krušných horách a na Šumavě.

Zařazení

Pěstitelská skupina
Jehličnatý strom stálezelený
Životní forma
Fanerofyt

Popisné a identifikační znaky

Habitus
5-10 (15) m velký strom, s krátkým přímým kmenem, relativně často mající tendenci tvořit více samostatných kmínků.
Výhony
zprvu převážně zelené, lysé, starší červenohnědé.
Pupeny
podlouhle vejčité až válcovité, rezavě hnědé, silně pryskyřičnaté, krycí šupiny pevně přitisklé.
Listy
upořádané po dvou ve svazečku, neojíněné a tmavozelené, obvykle (30) 50-70 x 1,5-2 mm velké, často až srpovitě pokřivené, jednotlivé jehlice pokroucené rovněž podle své vlastní osy, tuhé, tupě přišpičatělé, listové pochvy až 15 mm dlouhé a šedočerné, na větvičce jsou nahloučeny poměrně hustě, relativně často v jakýchsi "přeslenech".
Plody
vejčité, asymetrické šištice jsou zhruba 3-6 x 3 cm velké a tmavě hnědé. Štítky na osluněné straně šištice, zejména ve spodní polovině šištice jsou jehlancovitě vyklenuté (jsou širší než vysoké) a mají jen malé nazpět zakloněné zobanité výrůstky (ostny).
Kůra a borka
černošedá, nepravidelně šupinovitá, neodlupčitá.
Možnost záměny taxonu (+ rozlišující rozhodný znak)
Pinus mugo - keřovitě rostoucí druh, jehlice kratší, zhruba 30-50 x 1,5-2 mm velké, poněkud méně pokroucené, na větvičce hustě a kontinuálně nahloučené (i bez přeslenitého charakteru), šištice symetrická, na větvičce i vzpřímeně a vodorovně postavená, štítky plodních šupin nejsou nazpět zahnuté, pupek bez ostnu (velmi brzy opadá); Pinus uncinata - mohutněší stromovitě rostoucí druh, tmavězelené a slabě pokřivené jehlice jsou 40-70 (80) x 1,5-2 m velké, šištice výrazně asymetrické, na větvičce šikmo dolů postavené, kuželovité 4-6 cm velké, na osluněné straně jsou, minimálně ve spodní části šištice, štítky plodních šupin protáhlé ve čtyřboký, kápovitě zahnutý jehlancovitý útvar, tento útvar je stejně široký jako štítek, častěji však má až dvojnásobnou délku.
Dlouhověkost
středněvěká

Nároky na stanoviště

Faktor světla - slunce
Faktor světla - poznámka
plně světlomilný druh, na zastínění reaguje předčasným opadem jehlic a řídkým ojehličením.
Faktor tepla
velmi dobře mrazuvzdorná, vzhledem k požadavkům na vzdušnou vlhkost pěstitelsky vhodná především do oblastí III-V.
Faktor vody
vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost i vlhčí stanoviště, dobře obstojí i na půdách podmáčených.
Faktor půdy
nenáročný druh, který se přirozeně vyskytuje především v zamokřených a zrašelinělých stanovištích, na hloubku ani úrodnost půd nemá zvláštních nároků, dobře roste na stanovištích minerálně chudých i na mělkých půdních profilech, upřednostňuje kyselejší stanoviště.

Užitné vlastnosti

Období hlavního estetického projevu
X-III
Použití
spíše doplňková dřevina, využívaná především ve volné krajině, k ozeleňování silně zmokřených stanovišť, používaná jako solitéra či v menších skupinkách.
Choroby a škůdci
v posledních letech, zejména v aridnějších oblastech trpí poněkud více houbovými chorobami na jehlicích, zvláště je poškozována patogenem Sphaeropsis sapinea.
Růstové i jiné druhově specifické vlastnosti
poněkud pomaleji rostoucí druh, citlivější na imisní zátěž.

Množení

Množení
Přímý výsev, Roubování, Roubování - Kopulace a Roubování - Za kůru
Množení - poznámka
základní druh je množen jak generativně, tak i roubováním na jiné dvoujehličkaté borovice (zejména P. uncinata).

Celky sbírek

Celky sbírek v areálu ZF